Maastrichtská kritéria stanovují minimální požadavky pro přijetí kandidátské země do eurozóny. Existence těchto kritérií souvisí s potřebou udržovat stabilitu a sladěnost jednotlivých ekonomik. Rozlišujeme čtyři hlavní kritéria, a to cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účasti v mechanismu směnných kurzů ERM II. Lze predikovat, že z těchto pravidel bude v roce 2023 plněno pouze kritérium stavu veřejných financí související s veřejným dluhem.

Klíčové body:

• Česká republika v roce 2022 a 2023 měla rekordní míru inflace a podle predikcí nedosáhne inflačního cíle ČNB ani v roce 2023. ČR neplnila kritéria cenové stability v loňském roce a stejně tak je nesplní ani letos.
• V roce 2023 nebude Česká republika podle předpokladů splňovat referenční hodnotu konvergenčního kritéria z důvodu překročení 3% pravidla salda vládních institucí.
• V roce 2022 Česká republika nesplnila kritérium konvergence úrokových sazeb, což pravděpodobně potrvá i v roce 2023, a to kvůli negativnímu diferenciálu mezi sazbami Evropské centrální banky a České národní banky.
• Hypotetická centrální parita mezi korunou a eurem pro případný vstup ČR do eurozóny nebude podle dat ČNB pravděpodobně překročena, a to i přesto, že dochází k posilování kurzu koruny vůči euru

Policy paper – Jan Bouček, květen 2023

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.