Demonstrace, zásahy tajných služeb, deset milionů dolarů v hotovosti v sejfu, anulování prvního kola a jeho opakování o půl roku později – tak vypadaly prezidentské volby v Rumunsku. Na rozdíl od těch předchozích se tentokrát dostaly na titulní strany světových médií. V České republice se v reakci na rumunské volební zmatky rychle vyprofilovaly dva tábory. Jedna strana upozorňuje na problematické kroky rumunských státních institucí, které označuje za nedemokratické zásahy do svobodné politické soutěže a diskriminaci kritických hlasů vůči EU a Západu. Druhá strana pak akcentuje nestandardní volební kampaň vítěze prvního kola Călina Georgescua, zneužití financí nejasného původu a záměrné využití platformy TikTok k politickému ovlivňování. Jak tomu často bývá, pravda se pravděpodobně nachází někde uprostřed. Tento text se zaměřuje na okolnosti, které vedly ke zrušení prvního kola, představuje klíčové argumenty obou stran a zasazuje volbu rumunské hlavy státu do širších politických souvislostí.

Hlavní body analýzy:

• Prezidentské volby poznamenalo anulování prvního kola kvůli netransparentní kampani a zneužití sociálních médií. Rozhodnutí Ústavního soudu zpochybnilo důvěru občanů v demokratické procesy a vyvolalo demonstrace.
• Tradiční strany (PSD, PNL) během supervolebního roku ztrácely podporu, zatímco nová krajně pravicová strana AUR výrazně posílila. Tento trend poukazuje na rostoucí požadavek voličů po radikálních změnách a odmítnutí zavedených politických elit v Rumunsku.
• Rumunské volby odrážejí obecnější problémy evropské politiky – rostoucí vliv sociálních sítí, polarizaci společnosti a nárůst populistických hnutí. Situace v Rumunsku může být varováním před možnou destabilizací demokratických procesů i v dalších zemích.

Analýza – Karel Sál

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.