Africké ekonomiky v sobě skrývají obrovský potenciál. Odemknout ho nově pomáhá i Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA), která vstoupila v platnost v letošním roce. Díky tomu vznikl zcela unikátní celoafrický trh sdružující všech 55 států s jednou a čtvrt miliardy lidí a celkovým HDP ve výši 2,5 trilionu dolarů. Jedná se o významný krok k posílení udržitelného ekonomického růstu kontinentu, který zahrnuje nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Posiluje také postavení Afriky jako aktéra, jehož podíl na světovém obchodu dosahuje prozatím pouhých 3 %.

Zdroj fotografie: Unsplash.com

Průměrný růst HDP subsaharské Afriky činí 3,5 %. Ve vybraných státech je dokonce více než dvojnásobný. Distribuce příjmů přesto neodpovídá potřebám obyvatel. K těm nejchudším a nejvíce zranitelným se nedostane ani desetina příjmů jednotlivých států, zatímco nejbohatší pětina populace spotřebuje až polovinu. S ohledem na rychlý populační růst tak africké ekonomiky představují závažný paradox. Úroveň HDP stoupá, absolutní počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby však stále narůstá. V roce 2030 tak bude 9 z 10 nejchudších obyvatel planety žít v subsaharské Africe i přesto, že nejrychleji rostoucí ekonomiky světa se budou i nadále nacházet právě tam.

Text se zabývá vybranými problémy jako vysoký poměr neformální ekonomiky, nerozvinutý průmysl, závislost na vývozu primárních komodit, nedostatečná tvorba pracovních příležitostí, slabě institucionalizované obchodní prostředí, vysoká míra veřejného dluhu, neefektivní mobilizace domácích zdrojů, nerozvinuté daňové systémy, ilegální finanční machinace, závislost na ODA, nízká úroveň vnitroafrického obchodu, restrikce a protekcionistické obchodní politiky.

Policy Paper – Vojtěch Šmolík, září 2019

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.