Poslední roky se jako nástroj pro boj s klimatickými změnami zmiňuje osobní uhlíková stopa. Dosud šlo zejména o snahu motivovat jednotlivce různými apely, kampaněmi či kalkulačkami. Objevila se však také myšlenka osobních uhlíkových pasů, na jejichž základě by lidé měli stanovenou každoroční kvótu na cestování. Tato studie se věnuje proveditelnosti takového opatření a možných dopadů na osobní svobodu. Zavedení dokladů by vedlo k vážným negativním důsledkům pro společnost a jednotlivce.

Hlavní body analýzy:

• Diskuse o uhlíkových pasech se začíná objevovat v debatách o roli jednotlivce při produkování emisí CO2.
• Zavedení uhlíkových pasů si lze politicky, právně a technologicky představit na teoretické úrovni, praktické zavedení by ale bylo mnohem komplikovanější. Pokud by se ovšem našla politická vůle, lze si takový systém představit například na úrovni EU.
• Koncept uhlíkových pasů by vedl k omezení osobní svobody a k nepřetržitému monitorování každodenních aktivit občanů. Je třeba hledat méně invazivní a diskriminační způsoby řešení emisí skleníkových plynů a podpory udržitelného životního stylu.

Analýza – Jan Rovenský

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.