Koronavirus a falešné zprávy
S pandemií koronaviru se s podobnou rychlostí šíří i nesčetné množství falešných zpráv. V tomto týdnu Institut pro politiku a společnost pořádal debatu Nebezpečí fake news v době koronavirové (její záznam naleznete zde) a již před měsícem jsme vydali policy brief Falešné zprávy o koronaviru na českém internetu.
Riziko falešných zpráv včetně „zaručených tipů“, jak onemocnění předejít či ho vyléčit, si uvědomuje i Ministerstvo zdravotnictví a na svém webu věnovaném koronaviru vyvrací jednotlivé mýty. Stranou nezůstává ani Ministerstvo vnitra (MV ČR), pod nímž funguje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. MV ČR se zaměřuje na konkrétní narativy objevující se v prostředí tzv. dezinformačních webů viz Koronavirus: Přehled hlavních dezinformačních sdělení.
Kromě typických dezinformací o koronaviru (např. biologická zbraň vyrobená v tajných laboratořích) či babských rad, že proti onemocnění pomáhá česnek nebo pití vlažné vody, jsme mohli zaznamenat i falešnou zprávu, která ohrozila česko-italské vztahy. Záležitost tak musela být řešena dokonce na diplomatické úrovni. Incident popisuje poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová ve svém blogu Fake news útočí aneb Jakou škodu způsobila jedna falešná zpráva v Itálii.
Značnou mediální pozornost vyvolal i případ z města Louny. Podle tvrzení lounského radního Michala Kučery měla Armáda ČR distribuovat perníčky od společnosti Penam v domově pro seniory. Zprávu, která vyvolala značné emoce, přejali a dále šířili i někteří čeští politici. Ti se následně omluvili. O případu více viz Armáda perníčky od společnosti Penam do domova důchodců nedovezla. Šlo o lživou zprávu, kají se politici.
Na šíření poplašných zpráv pamatuje i česká legislativa v paragrafu 357 Trestního zákoníku. Níže nahlédněme, jak řeší problém falešných zpráv ve vztahu ke koronaviru jinde ve světě.
Například ve Vietnamu za šíření takové zprávy na sociálních sítích můžete dostat pokutu ve výši 426–853 amerických dolarů. V poměrně chudém Vietnamu se jedná o nemalou částku v řádu několika měsíčních výplat. Na případ upozornil New York Post.
V mnohem bohatších Spojených arabských emirátech za šíření falešných zpráv o koronaviru hrozí pokuta 5500 amerických dolarů, informuje televize Al Jazeera. „Pro každého je zakázáno publikovat, přetiskovat a šířit zdravotnické informace a doporučení, která jsou nepravdivá, zavádějící nebo nebyly oficiálně oznámeny,“ uvádí tamní vládní nařízení.
O tuctech zatčených v Indii za šíření falešných zpráv píše portál Foreign Policy. I v této zemi nabírají na popularitě různé babské rady. Jako prevence před nákazou jsou doporučována různá koření a rovněž i kravská moč – krávy jsou v Indii posvátné. Nicméně objevují se i falešné zprávy, které vedou ke zvyšování napětí v tomto poměrně nábožensky křehkém státě. Jedná se o sdělení, že za šíření nákazy jsou zodpovědní muslimové. To má vyvolat zvýšení napětí a agresivity včetně násilných projevů. Na případ upozornil i The Guardian.
Poměrně razantní přístup volí i v Maďarsku, kde za šíření falešných zpráv o koronaviru hrozí trest odnětí svobody až do výše pěti let. Deutsche Welle zmiňuje, že zákon vytváří nejistotu pro novináře. Ti tak mají obavu vykonávat svou práci.
Měla by Česká republika přistoupit ke zvláštním sankcím za šíření falešných zpráv o koronaviru, jako učinili v jiných zemích? Připomeňme si, že např. za nenošení roušek či shlukování se na veřejnosti u nás hrozí pokuta v řádu tisíců korun.
Šíření takových zpráv není ale doménou pouze jedinců s nižším kritickým myšlením či tzv. alternativních webů snažících se vydělat na senzacích. Do hry vstupují i dezinformační kampaně organizované přímo státy. Evropská unie prostřednictvím své agentury pro strategickou komunikaci upozorňuje, že Rusko a Čína podporují na internetu konspirační teorie o koronaviru. Uvádí web Politico s tím, že falešné zprávy mohou mít přímý dopad na veřejné zdraví a bezpečnost.
Téma detailně rozebírá i portál EUobserver v článku Ruské falešné léky ohrožují životy občanů EU (Russia’s ‚fake cures‘ putting EU lives at risk). „Rusko a Čína stále kobercově bombardují Evropany lžemi o koronaviru,“ zmiňuje text v úvodu.
Ruská státní média přináší „zprávy“ o tom, že jedlá soda, citron, vitamin C a zinek zabíjí koronavirus a mytí rukou je naopak neefektivní. Stranou nezůstávají ani konspirační teorie o očkování. Například, že miliardář Bill Gates zavede masové nucené očkování, kdy budou lidem zaváděny nanočipy, které je mají následně sledovat.
Jiným narativem ruských médií je, že mobilní standard 5G způsobil pandemii, nebo že pandemie vůbec neexistuje. Evergreenem se stávají sdělení, že státy EU jsou neefektivní, rozdělené a cynické v jejich reakci a schopnosti pomoci jeden druhému.
Zpráva zmiňuje i případ Číny, která vede globální dezinformační kampaň, aby odvedla stranou vinu za vznik pandemie a aby ve světě vylepšila svou image.
Oběma státům jsou připisovány taktiky, kdy jsou na jedné straně aktéry diplomaté a státní média a na straně druhé se jedná o falešné blogy, internetové trolly a robotické účty tzv. boty.
Zmíněn je i březnový příklad z Itálie, kdy byly tzv. boty publikovány tisíce tweetů s pro-čínskými hashtagy. Úsilí mělo zvýšit dosah zpráv čínské ambasády napadající EU.
„Jsme zataženi do války narativů, jaký politický systém je nejlepší. Tato válka bude formovat i obraz geopolitiky po současné krizi,“ shrnul situaci vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.