Institut pro politiku a společnost pořádal 21. února 2019 pracovní snídani s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Hlavními tématy byla problematika sucha a kůrovcové kalamity. Spolu s Brabcem vystoupil i profesor David Storch z Centra pro teoretická studia a Katedry ekologie PřF UK. Diskusi moderoval předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček.

Richard Brabec zdůraznil, že téma sucha je stále aktuální i přes značné množství sněhu na horách. Problémem je, že na 1/3 území ČR je stav podzemních vod na úrovni silného nebo mimořádného sucha a část obcí musí být zásobována z cisteren. Ministr zmínil, že sucho trvá již 5 let a v některých obcích vyschly studny. Situace je špatná zejména na střední Moravě a v Polabí.

Na tyto podmínky je nutné adaptovat se i v kontextu změny klimatu, kterou je problematické zastavit. Důležité je naučit se šetřit vodou a lépe ji využívat. Problémem jsou také extrémní výkyvy, kdy v jednom období může dojít k povodním, které např. za dva měsíce vystřídá velké sucho. Na nedostatek vody se podle ministra Česká republika začala připravovat už v roce 2014.

Zásadní je vytváření mechanismů, které umožní zadržovat vodu, její odtok a vrátí vodu zpět do krajiny. Vznikl dotační program Děšťovka a byla započata realizace projektů umělé infiltrace. Důležité je udržet vodu zejména v lesní a zemědělské půdě. Za posledních zhruba pět let ministerstvo z evropských i národních zdrojů podpořilo více než 6000 projektů o celkovém objemu 7 miliard korun zaměřených na zadržení vody v krajině.

Profesor David Storch pochválil spolupráci mezi vládou, nevládními organizacemi a akademickou sférou a označil ji za nejlepší, jaká tu dosud byla. Nastolenou agendu považuje za cestu správným směrem. Podle něj žijeme v době globálních změn, kterou doprovází řada extrémních výkyvů a potvrdil, že nyní obecně čelíme suchu a o pár let později se budeme muset vypořádat s povodněmi a s nadbytkem vody vzhledem k narůstající průměrné teplotě.

Situaci je podle něj potřeba vnímat komplexně. Nedostatek vody má fatální dopad na biodiverzitu. Problémem je i ubývání hmyzu, které může způsobit kolaps některých ekosystémů. Biologické rozmanitosti neprospívá ani moderní lesnictví a zemědělství. Snížená biodiverzita může být zesilujícím faktorem právě ve vztahu ke kůrovcové kalamitě. Chybou je také vnímání lesů pouze jako „plantáží na dřevo“.

Richard Brabec dodal, že kůrovcová kalamita bude pokračovat i letos a těžba napadeného dřeva se oproti minulému roku zvýší více než dvojnásobně. Loni se v důsledku kalamity vytěžilo přes 18 milionů krychlových metrů dřeva. Letos to má být podle ministra 30 až 50 milionů kubíků. To je podle něj „šílené“ číslo, jelikož roční těžba dřeva byla v ČR 18 až 19 milionů metrů krychlových. Kalamitu umocňuje i sucho, které dle slov ministra bude pokračovat i letos.

V boji s kůrovcem by mohla pomoci úprava lesního zákona. Ta by umožnila ministerstvu zemědělství více zasahovat při mimořádných situacích s cílem co nejvíce omezit škody. Úpravu před nedávnem podpořila vláda.