Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

31. 5. 2016

Více o události

Institut pro politiku a společnost pořádal v úterý dne 31. května 2016 veřejnou debatu na téma Záporné úroky a boj s deflací. Debatu moderoval Jan Macháček, předseda správní rady Institutu. Pozvání přijal pan Aleš Chmelař, hlavní ekonomický analytik Sekce pro evropské záležitosti z Úřadu vlády ČR, paní Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s., Jan Pravda, majitel společnosti Pravda Capital, Lubomír Lízal, člen bankovní rady České národní banky a Ondřej Jonáš, investiční bankéř.

Moderátor Jan Macháček kladl důraz na skutečnost, že jde o závažné téma, hrající roli i do dnů budoucích. Zmíněním problematiky míry deflace a role ČNB v českých zemích nastínil průběh debaty. V závěru jeho řeči vložil do pléna otázku jak mohou negativní úroky ovlivňovat bankovní sazby.

Lubomír Lízal, který celou problematiku negativních úroků nazval v přeneseném slova smyslu „bojem o zrno“, a rovněž se vymezil proti používané definici deflace v souvislosti s nabídkovým a poptávkovým šokem. Helena Horská pojednala o záporných úrokových sazbách jako o nástroji, který nutí banky „rozhýbat“ poptávku po penězích. Dle Horské může dlouhodobé působení negativních úrokových sazeb způsobit tzv. „nový normál“, který by mohl nahradit tradiční bankovnictví. Na závěr své řeči vyslovila otázku, zda se úrokové sazby v budoucnosti vrátí zpět do kladných hodnot.

Aleš Chmelař označil současnost za období, kdy je v bankovním prostředí omezen prostor pro měnovou politiku. Na jeho slova zareagoval Ondřej Jonáš, který se domnívá, že se banky obecně až příliš spoléhají na měnovou politiku. Tento přístup označil za neuniverzální řešení. Rovněž se vyjádřil k definici úroků s tím, že se nejedná o poplatek za správu či pronájem peněz v daném časovém úseku. Dle Jonáše se bankovní prostředí ještě stále nachází „ve stínu ekonomické krize“. Pravda kontroval s tím, že úroky jsou cenou za riziko spojené s nakládáním s penězi. Dle slov Pravdy právě probíhá tzv. „Bank Run“, tedy čerpání kapitálu z bank. Ve své řeči doporučil fokusovat se na strukturální a fiskální stránku ekonomik.