Hosté:

Karel Havlíček, místopředseda, Poslanecká sněmovna PSP ČR

Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Martin Kotek, prezident, Asociace pro rozšířenou a virtuální realitu; CEO startupu Digital Intelligence

Moderátorem je Ondřej Malý, bývalý náměstek MPO.

Umělá inteligence je klíčovým nástrojem pro modernizaci českého průmyslu a zvyšování konkurenceschopnosti na globálním trhu. Nasazení AI umožňuje optimalizaci procesů, předpověď údržby a zrychlení vývoje produktů. Pro její efektivní využití je však nezbytná spolupráce mezi státní správou a podnikatelským sektorem na jasné regulaci, podpoře rizikových projektů a vytváření zázemí pro inovace. Jak tedy zajistit, aby české podniky integrovaly umělou inteligenci efektivně a s minimálními nástrahami, které s sebou implementace této technologie přináší?

Bývalý náměstek MPO Ondřej Malý: Co nejvíce brání aplikaci AI do malých a středních podniků?

Podpora zavádění nových technologií v českých podnicích je komplexní výzvou, která zahrnuje více aspektů. Klíčovým problémem je věková struktura zakladatelů firem a jejich odpor vůči novým technologiím, jak zmínil místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.  Ten zdůrazňuje, že role státu by měla spočívat ve vytváření vhodného prostředí pro rozvoj podnikání, spíše než v přímém vnucování technologií, přičemž podporuje vzdělávání a dovzdělávání podnikatelů, což podporuje svým výrokem: „Podnikání není poslední šance pro ty neúspěšné, ale první šance pro ty nejschopnější. “ Na druhou stranu, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová poukazuje na praktické překážky, jako je nedostatek kapitálu, právní nejistota či složitost regulací, a mluví o nutnosti jednoduchých nařízení a motivaci podniků prostřednictvím rychlého návratu investic.

Malý: Jak důležitou součástí implementace AI do startupů jsou regulační povinnosti a náklady?

Startupy mají obavy z regulací, které mohou přijít ze strany EU, a tyto obavy často brzdí inovace. Podle Martina Kotka z Asociace pro rozšířenou a virtuální realitu podnikatelé váhají investovat do nových technologií kvůli nejistotě, zda regulace neomezí jejich využití. „Na co budu rozjíždět a vyvíjet nové systémy, když mi to může regulace zatrhnout?“ demonstruje jejich uvažování. Zároveň upozorňuje, že nedostatečná koordinace mezi českými resorty v oblasti legislativy brání jasnému nastavení pravidel. Na to Milena Jambůrková ze Svazu průmyslu a dopravy reaguje nutností zavedení jasné komunikace mezi státem a podniky, která by snížila nejistotu. „Můžeme to dělat, můžeme se do toho pustit, půjdeme do rizika, budeme potom platit pokuty? “

Malý: Vytváří business dostatečný tlak na vládní garnituru, aby vyplnila jejich požadavky v této sféře?

Nedostatečná zpětná vazba ze strany vlády ztěžuje firmám možnost zapojit se do tvorby politiky v oblasti AI, přestože podnikatelé aktivně komunikují své potřeby. Podle Jambůrkové se už i ve vědecké sféře dlouhodobě volá po lepší koordinaci agendy a transparentnějších informacích, které by umožnily efektivnější spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. „Zavřou nám dveře a my vlezeme dovnitř oknem, “ popsala postup podnikatelů Svobodová.

Otázka z publika: Je možné, aby byla ČR leaderem v AI a ne jenom se starala o její základní implementaci?

Panelisté se shodli na tom, že Česká republika má potenciál stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, ale k dosažení tohoto cíle je potřeba ambiciózní přístup, který podpoří průkopnické firmy a projekty. Stát by měl vytvářet kvalitní zázemí pro inovativní firmy, zejména podporou výzkumu a efektivním propojením vědy s podnikáním. Peníze na tyto projekty nejsou problém, klíčové je přesvědčit investory o jejich kvalitě.

Česká republika má šanci hrát vůdčí roli v oblasti umělé inteligence, ale k dosažení tohoto cíle je nutné odstranit klíčové překážky, jako je zlepšení koordinace mezi státními orgány a podniky. Je třeba vytvořit jasné regulační rámce a podpořit výzkum a inovace, aby firmy měly jistotu v investicích do nových technologií. Důležitá je i promyšlená strategie podporující rizikové projekty a širší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.