Host:

Jana Ciglerová, americká zpravodajka, Deník N

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl jednu z nejpřísnějších deportačních politik v moderní historii země. Nová administrativa se zaměřila na vyhošťování cizinců bez platných dokladů. Podle odhadů se v USA nachází přibližně 11 milionů lidí bez legálního pobytu, převážně z latinskoamerických zemí.

Trump už během kampaně slíbil, že se zaměří na nelegální migraci, a po nástupu do úřadu začal tyto sliby naplňovat. Proces však čelí výzvám – mimo jiné kvůli tomu, že výrazná část nelegálně pobývajících osob nemá žádný záznam v trestním rejstříku. Publicistka Jana Ciglerová uvedla, že přibližně 10 % těchto migrantů má kriminální minulost, přičemž mnoho z nich bylo deportováno už za předchozích administrativ.

Aby Trumpova vláda dosáhla stanovených cílů, rozšířily se zásahy imigračních úřadů i na osoby bez trestní minulosti. Podle médií bývá denně zadrženo přibližně tisíc osob, přičemž některé zásahy jsou plánované a zahrnují i fyzické donucovací prostředky. Tyto akce se občas stávají předmětem veřejné debaty a kritiky.

Ciglerová: Ten strach je tady obrovský, já ho vnímám všude kolem sebe. Vidím ho v sousedských diskuzích, vidím ho v komunikaci se známými, s přáteli.

Americký systém se v mnoha ohledech liší od evropského, včetně přístupu k nelegální migraci. Podle Jany Ciglerové ekonomika USA s přítomností těchto lidí částečně počítá – tvoří důležitou pracovní sílu ve stavebnictví, zemědělství nebo výrobě. Přestože je do Spojených států těžké se dostat, mnoho migrantů zůstává i po vypršení víza. A i když jejich status není legální, podle Ciglerové si zde mohou vybudovat stabilní život – mají bankovní účty, platí daně, posílají děti do školy a žijí řádným způsobem. Jediným problémem tak bývá nelegální vstup nebo přechod do nelegálního pobytu.

„Bez těchto lidí se americká ekonomika neobejde,“ říká Ciglerová. Přicházejí často v mladém věku a představují pracovní sílu. Pokud by skutečně došlo k jejich hromadné deportaci, zůstala by podle ní řada pracovních míst neobsazená. „Opravdu budou Američané stát fronty na místa, kde se platí osm dolarů za hodinu, místo aby dostávali dvacet? Samozřejmě že ne,“ vysvětlila. Vyšší mzdy pro legální pracovníky by navíc mohly vést ke zdražování zboží a služeb.

Trumpova administrativa také čelila právním sporům při snaze omezit přístup zahraničních studentů na prestižní univerzity, například Harvard. Soudní zásahy tyto kroky zablokovaly. „Harvard má nejlepší právníky na světě a pustil se do toho s odhodláním,“ poznamenala Ciglerová. Sama přitom zpochybnila, jaký má smysl Ameriku tímto způsobem izolovat. Podle ní hraje roli politická strategie – čím je volič vzdělanější, tím méně pravděpodobné je, že podpoří republikány. Totéž podle ní platí i pro voliče z Latinské Ameriky, kteří často podporují demokraty.

Ciglerová zároveň upozornila na demografické posuny – v nejlidnatějších státech USA, jako je Kalifornie, Texas, Florida nebo Nové Mexiko, už dnes žije více obyvatel latinskoamerického původu než bělošské populace.

Tyto myšlenky se podle ní promítají i do dokumentu s názvem Projekt 2025, který vytvořil think-tank Heritage Foundation, blízký Republikánské straně. Dokument se zabývá širokým spektrem témat – od školství přes státní správu až po posílení pravomocí prezidenta – a věnuje se i otázce deportací. Podle Ciglerové se v něm objevuje snaha definovat budoucí USA jako stát s převládající bělošsko-křesťanskou identitou. Tento koncept označuje jako „whitechristianism“, a považuje ho za snahu vytvořit konzervativní a kulturně homogenní společnost.