V České republice se debata ohledně regulace prodeje některých typů psychomodulačních látek odehrává již několik let a mezi tábory jak odpůrců, tak i příznivců vzbuzuje mnohé kontroverze. Těmi jsou mimo jiné možné zneužití a následné negativní dopady na mladistvé a celou společnost nebo naopak větší kontrola nad šířením a prodejem. Téma se znovu dostalo do popředí díky nedávné poslanecké novele, která zavádí nová pravidla pro zacházení s látkami typu kratom či konopí s nízkým obsahem složky THC.

Na otázku, jestli je umožnění koupě lehkých drog pro dospělé občany správnou cestou, odpověděl poslanec parlamentu České republiky Marek Novák, který je ke zmíněné normě kritický. „Ta cesta byla složitá a trnitá a bylo potřeba si uvědomit, v jakém stavu je společnost a v jakém stavu je trh, a co se tady kolem nás děje. (…) Za mě ta novela dokonalá není. Vidím to jako takové řešení na půl cesty,“ řekl v úvodu. A zdůraznil především nutnost primární prevence.

Jiného názoru je expert na reformu legislativy konopí Robert Veverka. Ten se vymezil zejména proti konceptu prohibiční politiky a poukazuje na její nedostatky, jakou je následné nadměrné zatěžování justičního aparátu. „Prohibice ve svých důsledcích způsobuje mnohem víc škod než látky samotné,” uvedl Veverka. Normu samotnou označil za krok správným směrem díky jejímu důrazu na ochranu lidských práv a také s přihlédnutím k vědeckému přístupu k celé problematice.

Vědecký poradce národního drogového koordinátora Viktor Mravčík kritizoval například nepřesnou klasifikaci některých typů omamných látek na škále měkkých a tvrdých drog, jako je například alkohol. S tím souhlasil i adiktolog a odborný ředitel institutu Oreganum Aleš Kuda a taktéž poukázal na nebezpečí alkoholu. V té souvislosti mluvil o ztrátě možnosti kontroly, zejména pokud jsou lehké drogy postaveny mimo zákon. „Tím, že něco zakážeme, nezamezíme tomu nebezpečí, my jenom ztrácíme možnosti dát uživatelům dobré informace,” uvedl. Cílem by podle něj mělo být jasné stanovení podmínek, za jakých mohou být dané látky na trhu přístupné.

Jako jednu z výhod regulace trhu s lehkými drogami zmínil Robert Veverka také větší povědomí o obsahu a kvalitě produktů, které by potenciální zákazníci v tomto legálním režimu preferovali před látkami z černého trhu, na kterém tyto informace dostupné nejsou. Tento regulační přístup také podle Viktora Mravčíka představuje možný precedent pro další návykové látky, jako jsou právě alkohol nebo tabák. Stejně jako možnost proměnit charakter trhu s danými látkami v České republice. „Legitimní cíl je překlopit nelegální trh v legální,” vysvětlil Mravčík. Rovněž zde vzniká paradox v podobě neúměrnosti přísnosti pravidel a podmínek, kdy alkohol nebo tabák nejsou navzdory svým značným zdravotním rizikům téměř vůbec omezeny. Na straně druhé pak méně škodlivé látky podléhají příliš přísné kontrole.

Podle Roberta Veverky je významným problémem bagatelizace škod, která se pojí s postupným kulturním “zdomácněním” některých návykových látek, zejména pak alkoholu. Vyšší míra tolerance je podle něj dána hlavně jejich dlouhodobou přítomností ve společnosti a vede k omezení společenského diskurzu ve věci omamných látek pouze na ty, které jsou nelegální.

Na závěr diskuze se všichni řečníci shodli, že stávající legislativa by mohla v budoucnu sloužit jako precedent pro zavedení nového zákona, který bude podobně regulovat i další měkké drogy, tedy alkohol a tabák.