ipps

Dne 23. října 2018 uspořádal Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Nadací Friedricha Naumanna pracovní snídani s názvem Česko-německé vztahy: budoucnost politické a ekonomické spolupráce. Diskuse se dotkla současného politického a ekonomického postavení a zájmů obou zemí, společným výzvám a také pozice České republiky a Německa v rámci Evropské unie.

Jako hlavní řečníci vystoupili německá poslankyně Spolkového sněmu Renata Alt (Svobodná demokratická strana) a za ČR státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Úvodní slovo pronesl německý velvyslanec v Praze J.E. Christoph Israng. Akci moderoval Ondřej Houska z Hospodářských novin.

V úvodu německý velvyslanec zmínil, že i přes některé rozdíly České republiky a Německa, existuje rovněž řada témat, které obě země spojují. Jak Německo, tak ČR společně čelí výzvám spojeným s proměnami ekonomiky a průmyslu a také výzvám spojeným s členstvím v Evropské unii.

Poslankyně Renata Alt zdůraznila důležitost vzájemného partnerství a nutnost prohloubení a posílení spolupráce prostřednictvím společných témat např. energetiky či konceptu průmysl 4.0 a s ním spojené digitalizace. Jakožto předsedkyně parlamentní skupiny pro přátelské vztahy s ČR, Slovenskem a Maďarskem poukázala mimo jiné na prohlubování partnerství zemí Visegrádské čtyřky.

Aleš Chmelař vyzdvihl téma meziparlamentární spolupráce jako prostředku k rozvoji vztahů s tím, že Německo a ČR má relativně synchronizované volby. Tato skutečnost umožňuje efektivnější kooperaci během volebního období. Státní tajemník připomenul, že nový ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček směřoval svou první zahraniční cestu do Berlína. Podle Chmelaře gesto ukazuje na hodnotu česko-německých vztahů.

Po odchodu Spojeného království z EU se těžiště Unie vychýlí a Německo bude podle všeho významněji zastávat vyvažovací roli. Odchod Britů, kteří ne vždy jednali v souladu se zájmy zemí střední a východní Evropy, může být podle Aleše Chmelaře pro ČR příležitost ke zvýraznění své pozice v Evropě.

Tématem debaty byla i problematika bezpečnosti, resp. obrany. Renata Alt zmínila společnou evropskou armádu, která by měla sloužit k obraně kontinentu namísto spoléhání se na USA a NATO. Právě vliv USA by mělo nahradit Německo akceptující skutečnost, že nastal čas hrát ve světe asertivnější a významnější roli.

K otázce nynější kondice česko-německých vztahů vzhledem k odlišným pohledům na migrační krizi v roce 2015 se řečníci shodli na složitosti otázky migrace. Vyslovili nicméně víru, že řešení této problematiky i přes původní neshody nakonec povede ke stmelení vzájemných vztahů.

Renata Alt vyjádřila pochopení vůči postojům ČR a zemí V4 v otázce přijímání imigrantů s tím, že si uvědomuje problematiku menšin, které stále nebyly plně integrovány. Podle ní jsou důležité i kroky vedoucí k řešení problému imigrace do Evropy. Např. zintenzivnění spolupráce ČR v rámci ochrany vnějších hranic EU, spolupráce s Tureckem, či pomoci africkým zemím. Poslankyně Alt navrhuje Marshallův plán 2.0 v podobě finanční podpory určené ke zlepšení sociálního a ekonomického stavu obyvatelstva ve zdrojových zemích migrace.

V rámci diskuse padl názor, že V4 je v Německu často vnímána jako V 2 plus 2. To ukazuje určitou rozdílnost v postojích a zájmech zemí Visegrádu i přes to, že jsou vztahy v rámci uskupení vzájemně vyvažovány. Česká republika pak často tvoří zprostředkovatele mezi Německem a státy V4.

Tématem byla v neposlední řadě energetika v souvislosti s ochranou životního prostředí. V obou zemích dochází k rozdílnému přístupu vůči způsobu výroby elektřiny. Zatímco v Německu probíhá uzavírání jaderných elektráren, v ČR se stále intenzivněji mluví o výstavbě nových jaderných zdrojů. Způsobem ochrany ovzduší a životního prostředí v Evropě by rovněž mohlo být zavedení společné evropské energetiky.

Diskutující se shodli, že česko-německé vztahy jsou v současné době ve velmi dobré až výjimečné kondici. Na každý pád je potřeba i nadále prohlubovat vzájemný dialog především v tématech, které rezonují ve společnosti i v politice.