Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

10. 5. 2018

REPORT (PDF)

Dne 24. dubna pořádalo Radio Prague ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy diskuzi na téma ,,Český euroskepticismus: příčiny a možné důsledky“. Pozvání do diskuze přijal Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost, Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Lenka Zlámalová, novinářka deníku Echo24, a Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí ČR. Moderovaní se ujal novinář a moderátor Radia Prague Ian Willoughby. 

Debatu zahájil moderátor Ian Willoughby, který na úvod připomněl referendum z roku 2003 o přistoupení České republiky k Evropské unii, ve kterém 77 % Čechů hlasovalo pro. Podle průzkumu z února 2018 však došlo k značnému poklesu podpory členství ČR v EU, protože ve prospěch EU by hlasovalo pouze 54 % obyvatel České republiky. Pan Willoughby zmínil i průzkum Eurobarameter, který ukázal, že k českému členství v EU se pozitivně staví pouze 30 % české populace, což je druhá nejnižší míra v rámci celé EU.

Lenka Zlámalová vidí příčiny negativního vnímání EU zejména v dramatických změnách, které se v posledních letech objevují v Evropě. V první řadě hovoří o zvýšeném tlaku na hlubší integraci, která z pohledu evropského obyvatelstva nereflektuje jejich představu o budoucnosti EU. Migrační krize přivádí lidi k přesvědčení, že EU nejedná v souladu s jejich zájmy. Euroskepticismus dále roste i z důvodu proudění prostředků z eurofondů do oblastí, které nejsou pro obyvatele České republiky až tak viditelné. Příštích pět let ale přesto neexistuje reálná hrozba referenda o vystoupení země z Unie. Jiný názor však zastává paní Zlámalová v případě vstupu Česka do eurozóny, kdy je podle jejích slov referendum nezbytné.

Cyril Svoboda považuje za největší problém politickou elitu, která hraje nebezpečnou hru se společností a snaží se změnit smýšlení lidu. Podle jeho názoru to začalo prezidentem Václavem Klausem, který byl během přípravy referenda o přistoupení k EU výrazně proti vstupu České republiky do Unie. Je třeba vymyslet strategii na politickou obranu společenství, která podle pana Svobody spočívá v první řadě ve změně politických elit v evropských institucích. V otázkách referend o možném Czexitu a o vstupu České republiky do eurozóny zastává v obou případech negativní názor.

Tomáš Weiss označil současnou krizi v EU jako jednu z největších od vstupu Česka do EU, která se nás všech přímo týká a ovlivňuje nás mnohem více než předešlé krize. Podle pana Weisse nejsou obyvatelé České republiky euroskeptici, ale jen se málo zajímají o evropské politické dění a jsou tak méně informováni. Český skepticismus, který se česká politická elita snaží zneužívat, je orientován hlavně na světové instituce a politiku. Problémem je podle názoru pana Weisse zejména špatné a neefektivní využití prostředků z eurofondů na projekty, které selhaly. Zmínil také, že český politický systém je plný lidí, kteří nevědí, na jakém principu funguje EU, a proto je třeba získat odborníky, kteří by měli více zkušeností, znalostí a také lepší jazykové dovednosti.

Jan Macháček souhlasí, že obě krize – krize v Eurozóně ale zejména krize migrační – měly velký vliv na veřejné mínění obyvatelstva. Vyjádřil se, že otázka skepticismu není specifická pouze pro Českou republiku, ale i pro ostatní země v rámci EU, které se nenacházejí v eurozóně a které nesouhlasí s přerozdělováním migrantů. Pan Macháček absolutně odmítá možnost refrenda o vystoupení České republiky z EU. Přiklání se k názoru pana Weisse, že Češi nejsou více euroskeptičtí než jiní obyvatelé Evropy, možná jen více ignorují politické dění v EU. Jako příklad uvádí, že ne všechny dotace ze strany EU jsou pro občany přímo zřetelné. Největší přínos podle něj lidé ocení v oblasti investic do infrastruktury, ale vyzdvihuje i společnou hospodářskou politiku či například cestovní ruch.  Pan Macháček dodal, že porozumět EU je velmi složité, protože má komplikovanou strukturu, jejíž někdy nerozumějí například ani sami právníci. Tím vysvětluje proč se jistým způsobem vzdaluje chápání běžných občanů. EU je podle něj velmi složitý projekt, jakýsi experiment, o kterém si nemyslí, že by mohl fungovat navždy. Domnívá se, že možná strukturální změna EU by přinesla další krizi.