Jaké výzvy čekají Dánsko během jeho předsednictví Radě EU a co z toho plyne pro Českou republiku? O tom debatovali hosté Institutu pro politiku a společnost: velvyslanec Dánska v ČR Søren Kelstrup, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a Ondřej Matoušek z Úřadu vlády ČR. Společně hledali odpovědi na to, jak může Evropa obstát v době bezpečnostních hrozeb, globálních otřesů a transformace energetiky.

Dánsko se 1. července 2025 ujalo šestiměsíčního předsednictví Rady Evropské unie. Jeho motto – „Bezpečná Evropa v měnícím se světě“ – odráží hlavní priority i složité geopolitické okolnosti. Evropa čelí pokračující ruské agresi na Ukrajině, narušeným transatlantickým vztahům, napětí s Čínou a rostoucím požadavkům na posílení vlastní obrany.

„Evropa musí být schopná vzít svůj osud do vlastních rukou,“ uvedl velvyslanec Søren Kelstrup.

Podle něj by bezpečnost neměla být chápána jen jako otázka armády. Patří sem také: energetická nezávislost, odolnost ekonomik vůči globálním šokům a schopnost Unie udržet si konkurenceschopnost.

Velvyslanec Kelstrup představil šest oblastí, na které se Dánsko během svého předsednictví zaměří:

1. Podpora Ukrajiny a evropské bezpečnosti

2. Řízení migrace a zpřísnění návratové politiky – „Musíme mít pod kontrolou, kdo vstupuje do Evropské unie – a proč,“ zdůraznil.

3. Rozšiřování EU – včetně podpory Ukrajiny, Moldavska a západního Balkánu

4. Ochrana demokratických hodnot a právního státu

5. Zajištění dostupných cen energií

6. Vedoucí role v klimatických vyjednáváních

Kelstrup zároveň upozornil, že nalézt shodu mezi 27 členskými státy nebude jednoduché: „Dvacet sedm zemí je velmi divoké zvíře,“ poznamenal s nadsázkou.

Všichni řečníci ocenili práci předchozího předsednictví, které zastávalo Polsko. Ve svém krátkém vystoupení poděkoval Jacek Gajewski z polského velvyslanectví za důvěru a připomněl, že Varšava kladla důraz především na obrannou politiku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Dánsko se podle velvyslance Kelstrupa k těmto snahám hodlá aktivně přihlásit.

Téma rozšíření EU otevřel Ondřej Matoušek. Zmínil, že kromě Ukrajiny a Moldavska mají kandidátský status i další státy – například Albánie, Černá Hora nebo Bosna a Hercegovina.

„Neměla by se rozšiřovací politika změnit?“ položil otázku směrem k publiku.

Připomněl, že současná pravidla jsou poměrně přísná a jakýkoli nový člen musí být jednomyslně schválen všemi stávajícími státy. „Což se v případě Ukrajiny může ukázat jako velmi složité,“ doplnil.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček rozdělil priority EU do dvou kategorií: bezpečnostní a ekonomické. Obě však podle něj spojuje jedno téma – konkurenceschopnost, kterou podle něj EU rychle ztrácí.

„Evropská unie potřebuje restart. Musíme vytvořit předvídatelné prostředí pro podnikatele, masivně investovat do výzkumu a vývoje a rozvíjet umělou inteligenci,“ uvedl.

Havlíček také navrhl, aby Evropa využila svou obrannou politiku nejen pro bezpečnostní stabilitu, ale i jako strategický ekonomický pilíř.

Diskuze ukázala, že předsednictví v Radě EU není jen organizační úkol, ale skutečná příležitost formovat evropskou agendu. Dánsko přebírá vedení v době proměn a nejistot – a záleží na jeho schopnosti koordinovat, sjednocovat a strategicky směřovat Unii. Česká republika by tuto situaci měla vnímat nejen jako pozorovatel, ale jako aktivní součást společného evropského řešení.