ipps

Digitální Česko eHealth a eGovernment, 29.11.2018

Digitalizace veřejné správy a s ní spojené postupné uvedení funkcí eHealthu do praxe patří mezi priority současného vládního kabinetu. Analýze toho, v jakém stavu se český eGovernment a eHealth momentálně nachází a jaké jsou plány jejich budoucího rozvoje, byla věnována pracovní snídaně organizovaná Institutem pro politiku a společnost ve spolupráci se společností Visa. Jejími hosty byli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla a Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko a Slovensko. V roli “speciálního hosta” vystoupil prezident ICT Unie Jan Zajíček. Moderátorem debaty byl komentátor Lidových novin Jan Klesla.

V úvodu snídaně Vladimír Dzurilla připomenul, že 31.10.2018 vláda schválila koncepci k projektu Digitální Česko, čímž potvrdila, že digitalizace je jednou z jejích priorit a je ochotná do ní investovat. Na koncepci reagovali jednotlivá ministerstva se svými konkrétními záměry. Dzurilla upozornil, že absence jednoho centrálního úřadu způsobuje stav, kdy veškerá zůstává v rukách samotných ministerstev. Rovněž přiblížil důležitost realizace pěti platforem pro efektivní eGovernment, mezi které patří online portál pro občana, rozšiřovaní kontaktních míst, propojení datového fondu, přesuny na cloud a vytvoření dostatečného zabezpečení.

Důležitou úlohu v přípravě legislativních změn při rozvoji eGovernmentu v České republice hraje ICT Unie. Její prezident Zdeněk Zajíček poukázal na to, že mnohé současně platné zákony byly vytvořené v minulosti, a proto neumožnují možnost elektronické komunikace a sdílení dat. Změna jednotlivých zákonů by byla náročná, proto vidí Zajíček řešení v zákoně o právu na digitální služby, díky kterému by mohl každý občan udělit souhlas se sdílením osobních dat. Rovněž by však občan zůstal detailně informovaný o každém použití svých údajů. Zajíček konstatoval, že každý občan by měl mít možnost být obsloužen ze strany státu takovým způsobem, jaký je typický pro komerční sféru. Také přiblížil záměr, dle kterého by do jednoho roku od přijetí zákona měla vláda vytvořit katalog služeb veřejné správy, na základě kterého by občan věděl, které služby mu stát může v digitální formě poskytnout. Následujících pět let by měl stát formovat jednotlivé služby v digitální podobě. „Kdyby se toto povedlo, patřili bychom mezi top 5 státu v EU a byli bychom mezi lídrovskými státy v oblasti eGovernmentu,“ dodal Zajíček.

Důležitou součástí eGovernmentu je eHealth. Ten je dle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha prioritou ministerstva. Jako příklad úspěšné aplikace uvedl zavedení elektronické preskripce léčiv. „Vidíme, že systém preskripce funguje a je standardní službou, která dobře slouží pacientům i lékařům.“ V zavádění služeb eHealthu vyzdvihuje důležitost vytvoření informačního a datového rozhraní, díky kterému by vznikla infrastruktura pro uchovávaní a sdílení elektronické dokumentace. Ministr poukázal na význam ustanovení Národního centra elektronického zdravotnictví, které má působit pod ministerstvem zdravotnictví a má být v dané oblasti hlavním orgánem s kompetencí certifikovat informační systémy. Významný je podle ministra aj rozvoj Národních registru, které sú důležité pro evidenci a plánování kapacit v zdravotnictví.

Pohled privátního sektoru na problematiku eGovernmentu přiblížil generální ředitel společnosti Visa Marcel Gajdoš. Dle jeho slov je Česká republika společně s Austrálií jednou z nejlépe fungujících zemí s ohledem na využívání bezkontaktních plateb. Také uvedl, že počet EET terminálu se za 3 roky zvedl ze 100 000 na přibližně 220 000. Jak poznamenal: „Občan se posouvá do digitální sféry a dokáže se rychle etablovat vůči technologiím.“  Gajdoš také poukázal na skutečnost, že také veřejná správa dokáže dělat věci rychle a efektivně. Příkladem může být Ostrava a její veřejná doprava, kde cestující mohou využívat platby kartou. Po Londýně tak zaujímá hned druhé místo v rámci Evropy. Uvedl také zajímavý průzkum, podle kterého člověk kvůli absenci elektronických služeb přijde byrokratickými úkony o 32 hodin ročně. Podle jeho slov má Česko v budoucnu potenciál být příkladem pro zbytek Evropy. „Jsme ochotni poskytnout naši zkušenost státnímu sektoru a pomoci věci akcelerovat,“ podtrhnul zájem privátního sektoru participovat na rozvoji eGovernmentu.