Eskalace napětí na Blízkém východě
Host:
Josef Kraus, bezpečnostní analytik; odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
Napětí mezi Izraelem a Íránem přešlo v pátek 13. června 2025 do otevřeného konfliktu. Izraelské síly zahájily operaci Rising Lion a vypálily rakety na íránská vojenská zařízení – s hlavním deklarovaným cílem zničit jejich jaderný program. Přes počáteční váhání se do operace zapojily taky Spojené státy, které přesnou střelbou zasáhly vytyčené cíle. Írán odpověděl vysláním balistických raket a dronů, zaútočil taky na základny v Kataru. Po dvanácti dnech války Trump nekompromisně ohlásil příměří a to trvá dodnes.
„Považuji v tuhle chvíli za pravděpodobnější, že to příměří nějakou dobu vydrží. A to z jednoho prostého důvodu, Donald Trump už to oznámil na sociálních sítích,“ řekl hned na úvod Josef Kraus, bezpečnostní analytik a odborník na Írán z FSV Masarykovy univerzity. Americký státník totiž vždycky chtěl být mírotvůrcem a teď se mu to povedlo. Za ukončení konfliktu mu jsou nakonec vděční zahraniční politici. A dali to najevo taky během jednání na summitu představitelů NATO v Haagu. Trump se sešel mimo jiné s tureckým prezidentem. „Turecko je zemí, která na blízkém a středním východě představuje naprosto klíčového partnera Aliance pro řešení naprosto všeho,“ vysvětlil Kraus.
Změna režimu v Íránu
Od některých amerických politiků zaznívaly opatrné připomínky, že situace by se dala využít ke svržení íránského režimu. Bezpečnostní analytik Josef Kraus je ale v tomto ohledu spíš skeptický. „Tamní politické uspořádání je mimořádné v tom, že beze změny funguje už dobrých 40 let. Na druhou stranu ale trpí celou řadou vnitřních problémů. A teď se k tomu přidaly i ty vnější,“ uvedl. Kraus zmínil, že Írán opírá svoji současnou legitimitu především o zajišťování bezpečnosti, a to se mu teď najednou nedaří. „Stát už totiž lidem nemá moc co nabídnout. Není nejefektivnější, neposkytuje osobní svobody, politické svobody a práva, neposkytuje ekonomický výkon. (…) Takže to, co zbývá, je právě ta bezpečnost. A tady tuto legitimitu jim teď narušil Izrael. A to jak tu vnitřní, tak i tu vnější bezpečnost.“
Je otázka, jestli by bylo vhodné režim odstranit, nechat padnout nebo prostě změnit. Bezpečnostní analytik upozorňuje na to, že tohle by byl teprve krok jedna, ale co potom? „Bude to znamenat, že se tam okamžitě implementuje liberální demokracie západního stylu? Asi úplně ne,“ pochyboval Kraus, „když se ten systém zhroutí, tak se klidně může rozpadnout celá země.“ Mluvil o možnosti občanské války, diktatury jiného typu, moci se chopí ozbrojené síly…
12denní „válka“
Izraelci zaútočili v pátek 13. 6. 2025 a byl to rychlý a přesný útok. Premiér Benjamin Netanjahu deklaroval, že cílí na zařízení spojená s tamním jaderným programem. „Izraelský vzdušný úder se hodně, hodně omezoval právě jenom na zařízení spojená s iránským jaderným programem. A v podstatě nebyly tam žádné dramatické kolaterální škody,“ je přesvědčený Kraus. V dalších dnech ale rakety zasáhly civilní infrastrukturu, letiště či petrochemický průmysl.
Podle experta Krause je vidět, že Izrael má Írán dokonale přečtený, zpravodajské služby dobře odvedly svoji práci plus v zemi evidentně působí lidé, Íránci, kteří spolupracují se zahraničím.
Jako druhý aspekt konfliktu uvedl odborník schopnost Íránu překvapivě efektivně reagovat. Překvapivě proto, že jejich technika je čtyřicet a více let stará. „Dokázal velice dobře – úspěšně procházet i tím protiraketovým deštníkem Izraele, o kterým nejenom Izraelci rádi tvrdí, že je vlastně nejlepší na světě.“
Rozhodující pak byla intervence Spojených států amerických. Rakety byly velmi přesné, myslí si Kraus. „Američané si dali hodně záležet na tom, aby rakety zasáhly cíl a nedošlo k žádným dalším škodám.“ O příměří informoval americký prezident na sociální síti a pak ho skutečně dojednal a v tuto chvíli žádné drony nelétají. Takže to byl úspěch.
Důvody konfliktu
Josef Kraus vyjmenoval hned několik možností, které mohly vést k ozbrojenému konfliktu. Na prvním místě je zničení – nebo poškození – íránského jaderného programu. „Ale to tady kritizujeme už bezmála dvacet let. Takže proč teď?,“ zeptal se. Druhým důvodem může podle něj být taky vnitropolitická situace samotného Izraele. A třetím situace v pásmu Gazy. „Řekněme si to upřímně, za těch dvanáct dní, co tady byla válka mezi Izraelem a Íránem, jako by válka v pásmu Gazy neexistovala,“ zamyslel se Kraus. V neposlední řadě je to možná taky snaha destabilizovat režim v Íránu.