Hosté:
Ondřej Knotek, poslanec, Evropský parlament
Zuzana Krejčiříková, ředitelka vztahů s veřejným sektorem, ČEZ; předsedkyně energetické sekce, Hospodářská komora
Petr Jonák, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy České republiky

Evropská klimatická politika je v současnosti postavena především na dvou klíčových nástrojích – systému emisních povolenek (EU ETS) a nově také na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Cílem je snížit emise skleníkových plynů, motivovat firmy k dekarbonizaci a zároveň chránit evropský trh před dovozem levnější, uhlíkově náročné produkce ze třetích zemí.

Se zaváděním těchto nástrojů se stále více dostává do popředí otázka ekonomických dopadů. Rostoucí cena emisních povolenek se promítá do cen energií i nákladů výroby, zatímco CBAM přináší nové požadavky na firmy obchodující se zahraničím. V kombinaci s vysokými cenami energií, geopolitickým napětím a rostoucí globální konkurencí se tak otevírá debata o tom, zda současné nastavení klimatické politiky odpovídá ekonomické realitě.

Mezi klimatickou ambicí a ekonomickou realitou

Systém emisních povolenek představuje podle všech zúčastněných řečníků klíčový nástroj klimatické politiky, který však také patří mezi hlavní zdroje napětí. Diskutující se shodli, že ETS není jediným důvodem vysokých cen energií, představuje však významný náklad, který se promítá do celé ekonomiky.

Europoslanec Ondřej Knotek upozornil mimo jiné na dopady na průmysl a investice. Současné nastavení podle něj vede k odkládání investic a útlumu výroby v Evropě. „Míra uzavírání provozů, odkládání investic nebo omezování výroby je dnes vyšší než vznik nových pracovních míst,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že evropský systém emisních povolenek patří mezi nejdražší na světě, což zvyšuje tlak na konkurenceschopnost evropských firem.

Podobně kriticky se k vývoji postavila i Zuzana Krejčiříková, ředitelka vztahů s veřejným sektorem společnosti ČEZ a zároveň předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory, která upozornila na širší kontext energetické politiky. Podle ní se EU v minulých letech dostatečně nevěnovala otázce energetické bezpečnosti: „Ptám se, proč Evropská unie nezajistila energetickou bezpečnost, což je dnes ten hlavní problém.“

Výrazným tématem byl také mechanismus CBAM. Ten měl podle původního záměru chránit evropské firmy před konkurencí ze zemí s nižšími environmentálními standardy. V praxi však podle řečníků tuto roli plní jen omezeně, navíc je systém administrativně náročný a také obtížně vymahatelný. „Kontrola skutečné uhlíkové stopy dovozů je v řadě případů velmi komplikovaná a systém může být snadno obcházen,“ upozornil Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

CBAM zatím nedokáže plně nahradit systém bezplatných povolenek. Firmy tak čelí kombinaci nákladů, ale stále nemají jistotu odpovídající ochrany. Diskutující kriticky podotkli, že i při plném fungování by problém konkurenceschopnosti zcela nevyřešil.

Konkurenceschopnost, regulace a schopnost reagovat na krize

Diskusi o konkurenceschopnosti členských států Evropské unie je zapotřebí zasadit do kontextu transatlantických vztahů a obchodních závodů s Čínou. Podle Ondřeje Knotka Evropa často postupuje opačně než její hlavní konkurenti. „Evropa jde cestou co nejrychlejšího zavírání zdrojů, aniž má adekvátní náhradu,“ řekl europoslanec. Na rozdíl od toho jiné ekonomiky kombinují dekarbonizaci s využíváním širokého spektra energetických zdrojů a aktivní podporou průmyslu.

Zuzana Krejčiříková upozornila také na pomalou reakci Evropské unie na aktuální krize. „Když se podíváte, tak většina států přijímá vlastní opatření a Unie jen eviduje, co kdo udělal.“ To podle ní ukazuje omezenou schopnost koordinace i absenci skutečné solidarity.

Kritika směřovala také vůči rozsahu a složitosti evropské regulace. Podle diskutujících dochází k situaci, kdy jednotlivá opatření sledují různé cíle a vzájemně si odporují. Krejčiříková v této souvislosti uvedla, že řešením by mělo být především zjednodušení stávající legislativy: „Racionalita dnes spočívá v tom zrevidovat to, co už jsme přijali, ne přijímat další nové cíle.“ Na problém kumulace regulace navázal Petr Jonák, který upozornil, že Brusel v posledních letech vytváří složité a často nepřehledné prostředí pro podnikání. „Evropa je přeregulovaná a neposlouchá byznys, což se následně promítá do odlivu investic a oslabování průmyslové základny,“ dovysvětlil Jonák.

Zásadní změny systému jsou však obtížně prosaditelné, protože vyžadují širokou shodu mezi členskými státy. Bez vytvoření dostatečně silné koalice nelze očekávat zásadní revizi pravidel: „Dokud nebude kvalifikovaná většina, tak se nic nezmění,“ řekla Krejčiříková.

Evropská klimatická politika se dostává do fáze, kdy je stále více konfrontována s ekonomickou a politickou realitou. Shoda panovala v tom, že současné nastavení přináší vedle environmentálních přínosů také významné náklady a rizika. Klíčovou výzvou do budoucna je najít rovnováhu mezi klimatickými ambicemi, dostupností energie a konkurenceschopností evropské ekonomiky. Bez této rovnováhy může být dlouhodobá udržitelnost celé transformace ohrožena nejen ekonomicky, ale i politicky.