O přistěhovalectví s hlavním důrazem na současnou krizi
Institut pro politiku a společnost dne 26. 10. 2015 pořádal debatu s názvem „O přistěhovalectví s hlavním důrazem na současnou krizi“. Debaty se zúčastnili novinář pro MF Dnes Luboš Palata, sociolog Jan Hartl, statistik, ekonom a bývalý senátor Edvard Outrata, Lucie Sládková z Mezinárodní organizace pro migraci a Hana Daňková, koordinátorka programu Člověka v tísni. Debatu vedl za Institut pro politiku a společnost Jan Macháček.
Na začátek celé debaty zmínil statistik Jan Hartl výsledky dotazníkových výzkumů v České republice. Podle výsledků výzkumu dochází v České republice ke klesajícímu trendu o mínění české politiky vůči zahraničí (čili že méně lidí souhlasí se zahraniční politikou ČR). Podle jeho vyjádření může tento výsledek vycházet z vývoje české politiky od počátku 90. let, kdy česká politika byla spíše zaměřena na domácí politiku, což se dnes může jevit jako velký nedostatek.
Od roku 2009 se dále snížil počet lidí, kteří by podporovali EU (z 69 % v roce 2009 na 39 % v tomto roce). V České republice 67 % lidí spojuje cizince s příliš velkým bezpečnostním rizikem a pouze 31 % lidí si myslí, že by měli cizinci mít možnost žít v České republice dle vlastních etnických zvyků a tradic. V roce 2006 více jak 50 % lidí souhlasilo s tím, že by každý měl mít právo na české občanství bez ohledu na národnost či etnický původ. Dnes si to myslí pouze 27 %. Podle názoru pana Hartla je tak současný postoj české veřejnosti k uprchlické krizi výsledkem dlouhodobých trendů jejího přístupu k cizincům obecně.
Dále vesměs všichni z pozvaných kritizovali postoj České republiky k uprchlické krizi, kterou dnes Evropa zažívá. Novinář Luboš Palata upozorňoval i na zneužívání uprchlického tématu čistě k politické agendě a populismu. Podle něj se česká politická reprezentace chová nezodpovědně ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi. Svůj názor například posiloval postojem OSN, které kritizovalo některé postupy a postoje evropských zemí vůči uprchlickým vlnám (OSN například kritizovalo česká detenční zařízení). Palata dále také kritizoval Českou republiku v tom, že se neumí podílet na společném evropském řešení a že v současnosti to vypadá tak, že Česká republika vůbec nestojí o to být součástí západní Evropy, tak jak tomu bylo v minulosti.
Kritiku Palaty dále doplnila Hana Daňková, která se zabývá migrační politikou již více jak 20 let. Podle ní se česká veřejnost bojí něčeho, co tady nemáme. Narážela tak na to, že Česká republika není cílovou zemí migračních či uprchlických vln. I přesto je Česká republika schopna zvládnout tisíce lidí, kteří by sem přišli s cílem zažádat o azyl. Připomněla například to, jak Česká republika dokázala být nápomocná v případě přijímání uprchlíků z Kosovské či Bosenské krize v minulosti (mezi nimiž byli i muslimové). Zmínila také to, zda by se současná uprchlická krize neměla řešit podobně jako zmiňovaná Kosovská či Bosenská krize, či-li masově, například pomocí dočasných útočišť než pomocí současných systému, které řeší spíše ojedinělé a individuální případy.
Hana Daňková, koordinátorka programu Člověka v tísni, také poukazovala na to, že se téma uprchlické krize stalo spíše nástrojem pro média či politiky jak sebe sama zviditelnit, než aby se stalo tématem, ke kterému se snaží ať už veřejnost, média nebo politici přistupovat s konstruktivním řešením. Ve svém projevu kritizovala politickou scénu, jak se snaží využívat strach, který je sice přirozený, ale zároveň přehnaný s porovnáním k situaci, která vládne v České republice (např. největší skupinou žádostí o azyl pochází z Ukrajiny a zároveň počet všech žádostí o azyl v ČR nedosahuje ani 2 tisíc). Zmínila také jak je v tomto tématu česká veřejnost špatně informovaná, například nedokáže rozlišit islámské fundamentalisty od uprchlíků či muslimů (což může pramenit z toho, že tyto 2 rozdílné pojmy nerozlišuje ani pan prezident). Například pan Edvard Outrata zdůraznil důležitost rozlišování mezi azylanty a imigranty. Edvard Outrata kromě toho dále poukázal na nefunkčnost spolupráce mezi Evropskou radou a Evropskou komisí (a z toho plynoucí problematika fungování celé Evropské unie v posledních krizích).
Institut pro politiku a společnost monitoruje současné dění migrační krize a pravidelně vydává policy papery a policy briefs, které můžete najít na stránkách