Odpovídá rozvoj pevného internetu na lokální úrovni současným vládním cílům? Co je zapotřebí udělat, aby se urychlilo zasíťování České republiky? Jakou roli v procesu hrají stát, municipality a poskytovatelé internetu?

Institut pro politiku a společnost ve spolupráci se společností T-Mobile 6. května 2019 pořádal v Praze pracovní snídani, na které vystoupili:

Dita Charanzová, poslankyně, Evropský parlament, místopředsedkyně, Výbor pro vnitřní trh (IMCO), ALDE/ANO,

Jaromír Novák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu,

Juraj Bóna, výkonný ředitel Komerční divize T-Mobile Česká republika.

Moderátorem akce byl Marek Ondroušek, bývalý náměstek, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Podle Dity Charanzové je připojení k internetu klíčové ve vztahu k tomu, jak se bude rozvíjet naše země. ČR se v konektivitě v celoevropském srovnání řadí k průměru. Evropa sice celkově zlepšuje své postavení, ale existují rozdíly mezi členskými státy. Rozdíly panují i mezi městy a venkovem. Vzhledem k rozdílům tak dochází ke koordinaci z úřadu vlády s cílem situaci zlepšit. Pro to je potřeba najít i finanční zdroje.

Charanzová připomenula, že se v novém víceletém rámci objevuje řada programů zaměřených na budování sítí a na připojení k internetu. Věc vychází ze závazku, že internet je službou, na kterou mají nárok všichni uživatelé. Pro členské státy se tak objevuje výzva, jak zasíťovat méně ekonomicky výhodné oblasti. Nicméně záleží na každém státu, jak danou věc vyřeší. V ČR tak panuje diskuse, zda to bude řešeno z veřejných zdrojů nebo z fondů, do nichž přispějí i operátoři.

Evropa bude úspěšná, pokud se nám ji podaří propojit, podotkla Charanzová. Připomenula, co se podařilo za posledních 5 let a zmínila zrušení roamingu. Na úrovni EU je podle ní vlak rozjetý dobrým směrem, ale je zde i otázka chování jednotlivých zemí. Musíme udělat svůj díl zodpovědnosti v ČR. Můžeme tak dohnat, co jsme zaspali. Uzavřela.

Jaromír Novák zmínil statistiky týkající se českého trhu. V ČR podle něj máme poměrně významnou soutěž na infrastrukturní vrstvě a máme pestrý technologický mix. Vidíme vzrůstající podíl optických sítí, které přeskočily kabelové sítě. „Skokanem roku“ je fix LTE připojení, které má tržní podíl 9 %. V rámci trhu vidíme zrychlování služeb. S odkazem na studii Cetin poznamenal, že rychlost vyšší než 50 mbps je dostupná pro 80 % domácností. Nižší je ale ochota lidí si službu upgradovat.

Dalším trendem je postupná konsolidace trhu, kdy je zřejmá konvergence služeb. Bolestná je ale otázka výstavby. Zmínil tak akční plán MPO – sadu opatření pro zjednodušení a zefektivnění výstavby a pro lepší koordinace při výstavbě. Důležitá je podle Nováka také osvěta, zda na místě není nesmyslná překážka, která by se dala lehce odstranit. Co na trhu ale podle něj nevidíme, jsou komerčně uzavírané dohody o sdílení pevných sítí.

Juraj Bóna zdůraznil, že T-Mobile pracuje na rozvoji pevných sítít. Fix LTE internet měl úspěšný růst a po fix LTE internetu je velká poptávka, doplnil. T-Mobile ČR tak získal od německého akcionáře 1,5 mld na investice do pevných sítí.

Ze statistik zmínil, že Češi spotřebují zhruba 120 GB měsíčně na osobu, zatímco v zahraničí jde o 70-90 GB. Takový objem dat je problém zejména pro mobilní internet a záležitost rozvoje je i investičně náročná. Mobilní infrastruktura nicméně bez kvalitní fixní bude fungovat problematicky i s přihlédnutím na rostoucí spotřebu dat. Nárůst spotřeby podtrhuje, že forma práce na home office se stává standardem a lidé tak budou potřebovat kvalitní internet doma.

Jako zásadní pro rozvoj infrastruktury Bóna označil rychlé schvalování stavebních povolení s tím, že stavební řízení trvá 500 dní namísto 100. To limituje rozvoj sítí zejména optických přípojek. Navíc náklady na budování optických sítí se každým rokem zvyšují, doplnil.