Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

17. 3. 2016

Více o události

Institut pro politiku a společnost pořádal ve čtvrtek 17. března 2016 veřejnou debatu na téma Potravinová soběstačnost ČR. Akce se konala pod záštitou pana poslance a místopředsedy výboru pro potraviny a živočišnou výrobu Pavla Šrámka (ANO), který debatu rovněž moderoval. Pozvání přijalo hned několik zajímavých řečníků. Pozvání přijal také Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR, Jiří Šír, náměstek pro řízení Sekce komodit, výzkumu a poradenství, Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR a Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR. V neposlední řadě se k problematice vyjádřil také Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Potravinová soběstačnost souvisí s otázkou bezpečnosti a obrany země. Na zemědělství by se v tomto smyslu nemělo zapomínat, ačkoli výdělky zemědělců např. v roce 2015 činily „pouhých“ 17 miliard korun.

Význam zemědělců a jejich místo ve společnosti podtrhl Jiří Hrbek ve své prezentaci týkající se importu a exportu. Na vybraných komoditách, jako např. některé druhy masa, zeleniny a mléka ukázal, že soběstačnost České republiky z hlediska potravin je zcela nedostačující – u všech výše zmíněných komodit dochází v posledních 10 letech k záporné bilanci. Martin Ludvík ale uvedl, že u jablek (a obecně ovoce), zelí a cibule import vysoce převyšuje export, což je rovněž důkazem nízké soběstačnosti naší země. Na druhou stranu, např. u cukru a piva je situace zcela opačná, export je vyšší, a dá se tedy hovořit o soběstačnosti ČR.

Jiří Šír navázal na prezentaci a podotkl, že v případě českého mléka je produkce nízká, za což ale mohou částečně také sankce uvalené na Rusko (ke zvýšení produkce v tomto smyslu by pomohla např. reorientace na jiné trhy, např. třetích zemí). Dalšími příčinami zvyšujícího se dovozu mléka do ČR jsou mléčná krize a politika obchodních řetězců (v tomto případě by k obrácení trendu mohla přispět změna proexportní politiky, podpora národních výrobků a snížení DPH na potraviny, kterou má Česko dle panelistů třetí nejvyšší v celé Evropské unii – 21 %). I Miroslav Toman by si představoval vyšší vývoz českých zemědělských komodit, kterému by snížení DPH významně pomohlo.

Josef Stehlík nabídl jako další možné řešení prezentaci zemědělských potravin pomocí internetového obchodu a rozšíření farmářských trhů. Apeloval na problémy ve zpracovatelské soběstačnosti (dle něj se kromě vepřového masa a zeleniny téměř ve všech zemědělských komoditách v ČR vyrábí o více než 20 % nutné potřeby, což je pro potravinovou soběstačnost dostačující). Dle něj je problémem tedy spíše zpracovatelský průmysl na území ČR, který nedosahuje dostatečné efektivity.