Výsledky voleb do Evropského parlamentu jsou dávno známé, teď se tvoří koalice. Je čas tvrdého vyjednávání a hledání kompromisů. V Bruselu se rozhoduje o vedoucích postech, jednotlivé strany se přidávají k zavedeným frakcím a Evropská unie postupně naznačuje, kam bude dalších pět let směřovat. Jak letošní volby změnily složení Evropského parlamentu a dokáže vítězství pravicových a krajně pravicových stran zamíchat evropskou politikou? Moderátorka Irena Krcháková se ptala Martina Vokálka, výkonného ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

„Když jsem viděl ty první výsledky a to hodnocení voleb, tak jsem si říkal, že je to zhruba to, co jsme čekali, ale není to tak hrozné, jak se často objevovalo v médiích,“ okomentoval na úvod rozhovoru výsledek voleb do Evropského parlamentu Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Zásadní podle něj je, že vládnoucí koalice zůstanou i v dalších pěti letech zhruba stejné silné. „Minimálně tu nadpoloviční většinu ty koalice Evropské lidové strany, socialistů a demokratů a v neposlední řadě Obnovme Evropu složí,“ dodal Vokálek s tím, že na finální podobu si ale Brusel a členské státy budou muset počkat až do 15. července, kdy europoslancům končí termín pro přesuny.

Přestože hlavní koalice pravděpodobně zůstanou podobné, jako tomu bylo doposud, evropská politika se změní. Voliči dali najevo svoje preference a těmi se europarlament musí řídit. Zatímco v minulých volbách, komentoval Vokálek, hrála stěžejní roli zelená politika, témata klimatické změny a Green Deal, o pět let později se Evropa ocitla ve zcela jiné geopolitické situaci. „Nějakých 85 procent témat je většinou v běžné době známých a ty evropské instituce se na to připravují, a 15 procent času tráví nad těmi věcmi, které jsou nové nebo vznikají překvapivě. V tom minulém pětiletí to bylo spíš naopak,“ upřesnil. Vítězství národních, pravicových a ultra pravicových stran nakonec nebylo takové překvapení. Lidé podle Vokálka žijí často v nejistotě, ve finanční tísni a mají pocit, že se nemají tak dobře, jako by se mohli mít. A hledají řešení. „Bylo poměrně zřejmé, že ty pravicové a krajně pravicové strany budou úspěšnější. Semkli se okolo toho národovectví a těchto témat, že musíme chránit národní identitu, ať už je to cokoliv. A s tím šly do voleb. Teď je otázka, jak budou schopni prosazovat svoje zájmy, jestli ty svoje zájmy mají nějak definované, věci, kterých chtějí dosáhnout. Jak toho chtějí dosáhnout nebo co bude alternativa, když by dosáhli třeba zrušení Green Dealu (což je nemožné) tak co je alternativa, co budeme dělat dál,“ vysvětlil Vokálek.

Evropská unie, respektive Evropský parlamentu je podle Vokálka jako obrovská loď, která pluje určitým směrem. „Teď asi bude třeba trochu upravit kurz, ale pořád popluje stejným směrem. K obrátce o 180 stupňů nedojde,“ řekl. Hlavní priority i v následujících letech zůstanou stejné, i když bude třeba je trochu upravit, aby zareagovaly na současné výzvy. Bude to zajištění míru, ekonomický růst a omezování migrace. Během těchto dní by lídři členských zemí měli na summitu podepsat takzvanou Strategickou agendu, která definuje priority pro další funkční období. V dokumentu se píše o zelené a digitální transformaci, podle Vokálka je tam ale kladen mnohem větší důraz na konkurenceschopnost a „objevuje se tam i posilování bezpečnostních a obranných kapacit, což je mimo jiné pro českou stranu jedno z těch dvou nosných témat, vedle té konkurenceschopnosti,“ dodává. Unie se dál zaměří na energetickou krizi, na koordinaci spolupráce v oblasti zdravotnictví a prohlubování vztahů se třetími zeměmi.

Divákům se omlouváme, rozhovor jsme museli předčasně ukončit z důvodu nepříznivého počasí. Silný déšť a bouřka v Praze bohužel přerušila internetové připojení. Děkujeme za pochopení.