Dne 8. března 2019 pořádal Institut pro politiku a společnost pracovní snídani s ministrem obrany Lubomírem Metnarem. Spolu s ním vystoupili bezpečnostní analytik Tomáš Pojar (CEVRO Institut) a Zbyněk Pavlačík (CEO a spoluzakladatel Jagello 2000). Diskusi moderoval předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček.

Lubomír Metnar v úvodu zmínil, že v letošním roce si připomínáme nejen vstup ČR do NATO, ale i 70 let od založení NATO. 1. května také uplyne 15 let od vstupu ČR do EU. Tyto milníky nelze oddělovat, podotkl. Členství v NATO a v EU podle ministra znamená ukotvení ČR mezi západními demokraciemi, zeměmi odhodlanými hájit svobodu, společné dědictví a kulturu. V kontextu polistopadového vývoje spojeného s integrací do těchto struktur Metnar ocenil i práci předchozích politiků.

Během let se objevovaly hlasy o zrušení NATO a o neutralitě. S odstupem času ale považuje, že vstup do Aliance byl správnou cestou. Přístup ze strany NATO tehdy neznamenal otevřenou náruč, ale panovala jistá zdrženlivost. Podtext přibližování západním demokraciím vznikl v roce 1989. 1991 byla založena Visegrádská skupina s cílem integrace jejích členů do NATO a EU. Rok 1994 znamenal vstup do uskupení Partnerství pro mír a v roce 1997 ČR obdržela pozvání k přístupovým rozhovorům do NATO. Shrnul Metnar.

Zbyněk Pavlačík k výročím přidal i 100 let od vzniku Československa. „Když se podíváme na období od roku 1918, každý druhý den jsme strávili v totalitním režimu, každý třetí v okupaci.“ Uvedl s tím, že 20 let v NATO je déle než trvání první republiky. I proto bychom si měli uvědomit, že bezpečných 20 let není v historickém kontextu samozřejmost. Garance se pro nás stávají i hrozbou, pokud si myslíme, že současné nastavení je neměnné a nemusíme se bezpečnosti věnovat. Členství v NATO je i v zájmu českého byznysu a je to předpoklad ekonomické prosperity, uzavřel Pavlačík.

Tomáš Pojar zdůraznil dva komponenty členství v NATO. Jedním je budování armády a druhým jsou zahraniční mise. Podle něj nejbližší prostor za hranicí Aliance prochází změnami a mění se i vztahy uvnitř NATO, a to i bez ohledu na Trumpa. Došlo i na tuzemské výdaje na obranu. Výdaje v době vstupu do NATO činily více než 2 % HDP a postupně přišlo jejich snižování pod 1 %. To bylo podle něj kompenzováno vysíláním vojáků do misí. V našem zájmu je udržet vojáky v misích nejen pro prestiž, ale i pro budování vlastních schopností. Naše armáda má vysokou podporu i kvůli tomu, co jsme ukázali v zahraničí, doplnil Pojar. Potřebné je podle něj „nastartovat“ akviziční proces. Důležité je i zapojení českého obranného i civilního průmyslu a vědy a výzkumu.

Ve vztahu k budování armády Lubomír Metnar zdůraznil, že zlepšení akvizičního procesu je jedním z jeho hlavních cílů. V letošním roce se chystají zakázky o celkovém objemu 88 mld. Kč a s dodávkami v letech 2020–2025. Ve vztahu k zahraničním misím došlo v minulém roce k navýšení české účasti v Afghánistánu a v Mali.