Problematika hybridních hrozeb a dezinformací patří mezi významné bezpečnostní výzvy dneška. V prosinci 2018 Evropská unie představila akční plán proti dezinformacím, který zahrnuje složky jako vybudování systému včasného varování, prohloubení spolupráce se subjekty ze soukromého sektoru, zvýšení resilience a posílení strategické komunikace.

K tématu pořádal 18. září 2019 Institut pro politiku a společnost pracovní snídani. Na akci vystoupili Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Benedikt Vangeli, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, Ministerstvo vnitra České republiky. Moderátorem byl Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost.

Tomáš Petříček konstatoval, že daná problematika je záležitostí, která ovlivňuje rozhodovací procesy ve společnosti. Jedná se o důsledek technologických změn v informačním světe, kde se zásadní témata stávají automaticky součástí veřejného prostoru. Zároveň obsahují určitý emocionální náboj, který se snaží využívat třetí strany. Pan ministr vyjádřil přesvědčení o potřebě věnovat pozornost veřejné diskuzi a reagovat na nepravdivé informace. Uvedl, že v krátkodobém horizontu je možné dosáhnout kýženého efektu podporou informačních kanálů, které je možné považovat za objektivní (např. veřejnoprávní média). Z dlouhodobého hlediska je nutné věnovat se vzdělávacímu systému. Důležité je nastavit koordinaci procesů v rámci institucí, které se věnují hybridním hrozbám a posílit analytickou schopnost státu.

Benedikt Vangeli uvedl, že jedním z klíčových nástrojů bezpečnostní politiky v je komunikace s veřejností. Co se týče dezinformací jako takových, pan Vangeli zmínil, že Česká republika nemá určenou přesnou gesci, kdo je odpovědný za oblast boje proti dezinformacím. Také dodal, že České republice chybí na vyšší úrovni jakákoliv státní politika v oblasti hybridních hrozeb a také je nedostačující strategická komunikace. To jsou podle něj tři základní věci, které Česká republika postrádá pro danou oblast. Ve svém příspěvku se věnoval problematice hlavních bezpečnostních hrozeb. Z krátkodobého hlediska jde o teroristický nebo jiný násilně motivovaný útok a z dlouhodobého hlediska jde o působení nepřátelských zpravodajských služeb a organizací lidí na nich napojených.

K diskusi se dostalo i téma přesunutí sochy maršála Koněva. Tomáš Petříček uvedl, že v této záležitosti dochází k dělení české společnosti. Podle pana ministra to vytváří tlak na běžného občana, aby se postavil na jednu, nebo na druhou stranu.