Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

17. 10. 2024

Více o události

Ústavní soud jako priorita prezidenta Petra Pavla. Respektive jeho personální otázka. Hlava státu musela rychle po nástupu do funkce jmenovat předsedu ÚS a rozhodovat o nominacích na soudce. Za více než rok od nástupu do úřadu se ÚS obměnil ze dvou třetin. V jeho čele teď stojí Josef Baxa, který má za sebou dvě místopředsedkyně Veroniku Křesťanovou a Kateřinu Ronovskou.

Prezident Pavel avizoval, že chce změnit systém výběru nových soudců. S výběrem kandidátů mu pomáhá tým odborníků, plus své návrhy dopředu diskutuje s vedením Senátu. V budoucích týdnech a měsících se bude mluvit o třech jménech, kteří zastoupí končícího Davida Uhlíře, Jaromíra Jirsu a Josefa Fialu.

Prezident Petr Pavel už do funkce ústavního soudce jmenoval 10 kandidátů. Další tři mu ještě zbývají. Už teď je známé jméno další nominantky, a to Dity Řepkové, která by měla nahradit končícího Davida Uhlíře. Jan Kysela, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jako první změnu (ve srovnání se s předchozím soudem) označil zdrženlivost, ve smyslu soudcovské zdrženlivosti. A přijde mi, že na to, jak se k tomu ti kandidáti hlásili, tak možná ne ve všech těch případech to, co Ústavní soud předvádí v podobě svých rozhodnutí, by každý jako výraz soudcovské zdrženlivosti podepsal,“ uvedl. Další výraznou změnu v porovnání s ÚS bývalého prezidenta Miloše Zemana je počet žen. To, co se Zemanovi v minulosti vyčítalo, teď Petr Pavel nahradil. Ve sboru jsou hned čtyři ženy (a možná přibude pátá) a hned dvě jsou ve vedení jako místopředsedkyně. Jistě by podle Kysely bylo zajímavé, podívat se na to, jestli Pavel má nějaký dlouholetý plán a jestli se zamýšlí nad různorodostí profesí a specializací a taky univerzit, ze kterých kandidáti pocházejí. „Ono to možná zní banálně, ale nemusí to být úplně banální, protože ve chvíli, kdy vnímáte právo v určitém prostředí, tak není úplně bez významu, jestli všichni ti soudci ho vnímají ze stejného akademického prostředí, anebo jestli pocházejí z různých škol, kde se různým věcem přiznává různý význam.“

Kysela: Kdybychom srovnávali dnešní Ústavní soud s tím předchozím, tak si nemyslím, že je naprosto odlišný. Ale je sestavovaný, řekl bych, cílevědoměji.

V minulosti se mluvilo o tom, že třetina lidí by měla pocházet z akademického prostředí, třetina by měli být soudci a do poslední třetiny by spadali „ti ostatní“ – tedy podle Kysely dnes hlavně advokáti. Za Václava Havla to ještě byli politici, nyní se však politici mezi kandidáti neobjevují. „Dříve nebylo úplně složité najít někoho, kdo byl respektovaný a renomovaný právník a současně poslanec nebo senátor. Teď to není tak, že byste v politice nenašla žádné právníky, ale nejsem si úplně jistý, jestli ve chvíli, když byste na ně ukázala, tak široká veřejnost řekne, tak to je jasné, to je evidentní kandidát do Ústavního soudu, to bude bezproblémové.“ Dalším kritériem pro výběr ústavního soudce by mohl být světonázor. To je ale podle Kysely v našich podmínkách velmi obtížné. Rozdíly mezi liberály, socialisty nebo konzervativci se těžko rozlišují. „V podstatě všichni ti kandidáti se plus mínus charakterizují jako liberálové, s různými odstíny od toho spíše akcentu sociálního až po nějaký akcent konzervativní,“ dodal k tomu Kysela.

Prezident Petr Pavel musel rozhodovat o tom, kdo nahradí Pavla Rychetského v čele instituce. Nakonec do této funkce jmenoval Josefa Baxu, někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu. „Prezident mohl důvodně spoléhat na to, že sice nevybuduje Ústavní soud, to jistě ne, ale že tu dělnou, pracovní, otevřenou, nekonfliktní atmosféru bude udržovat i na ÚS a že soudu poskytne i určitou tvář, určitou vizáž, respektive komunikační schopnost.“

O kandidátech na ústavní soudce sice rozhoduje prezident, schválit je ale musí Senát. Petr Pavel se netají tím, že s výběrem jmen mu pomáhá tým odborníků a potenciální nominanty chtěl konzultovat s vedením horní komory. Jednak proto, aby se celý proces urychlil a taky proto, aby nedocházelo k politickým či odborným konfliktům. Diskuze ve veřejném prostoru se vedla především o to, jak dalece mají uplatňovat svůj názor senátoři. Kysela se rozhovořil o tom, že někteří členové horní komory o to velmi stáli, jiní se zase chtěli držet co nejpřesnějšího výkladu Ústavy, tedy že hlava státu navrhuje a Senát posuzuje a schvaluje.

Kysela: Jediné, co se děje, tak s několikadenním předstihem jméno sdělí Miloši Vystrčilovi.

Samotný proces výběru kandidátů shledává Kysela logickým. Odvolává se především na to, z jakého prostředí Pavel pochází – tedy že prezident není právník ani soudce a v oblasti se nemusí orientovat. „Musíte asi přijímat nějaké rady, konzultace, no a jde o to, jak to budete dělat. A ti předchozí prezidenti to dělali nějak a Petr Pavel se rozhodl, že řekne, jak to bude dělat on, a k tomu právě slouží ten konzultační panel a k tomu sloužilo i to oslovení těch zhruba dvou tuctů institucí, jestli by jejich představitelé nevěděli o někom, o kom si myslí, že by měl být brán v potaz ve chvíli, kdy se sestavuje Ústavní soud a z toho vznikl nějaký široký seznam,“ vysvětlil Kysela.

Kysela: Žádný kandidát, který bude mít jakoukoliv minulost spojenou s KSČ, nemůže být navržený na soudce Ústavního soudu.

V souvislosti s kandidáty na soudce ÚS se mluvilo o jejich minulosti. Konkrétně předlistopadové politické minulosti. Kysela vysvětlil, že vzhledem k někdejšímu působení Petra Pavla, by nebylo dobré apriori zanevřít nad těmi nějakým způsobem spojenými s KSČ. Konzultační panel se tehdy podle Kysely dohodl, že dva takový kandidáti by na Ústavním soud mohli působit. A právě z tohoto rozhodnutí vzešla taky nominace Roberta Fremra (který nakonec pod tlakem médií nominaci odmítl). „Na těch seznamech byla řada lidí, kteří mají nějakou předlistopadovou minulost spojenou s komunistickým režimem a z těch jsme teda vyškrtávali, vyškrtávali, vyškrtávali a zbyl tam pan doktor Fremr, který z našeho hlediska byl zatížený tím, že byl asi tři týdny členem KSČ, protože on tam vstoupil až před 17. listopadem a věděli jsme, že má vynikající pověst a věděli jsme, že v justici strávil více než 30 let a nikdy o něm nikdo nic neřekl,“ dodal Kysela.