Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

14. 6. 2018

Dne 11. června 2018 se pod záštitou Institutu pro politiku a společnost sešla pracovní skupina pro Vědu a výzkum vedená Ing. Rút Bízkovou.

Skupina jednala o tom, jak by měla vypadat nová vědní politika. Blíží se totiž nové programovací období EU fondů, pokud mají být použity i pro oblast výzkumu a vývoje, je třeba připravit nový strategický dokument, který stanoví, do jakých oblastí by prostředky měly jít prioritně. Podle Ing. Zbyňka Frolíka by byl pro tento účel přínosný rychlý “screening” zemí, které jsou ve výzkumu a v inovacích v současnosti velmi úspěšné, např. Švýcarsko nebo Izrael. Členové skupiny došli k závěru, že není třeba aktualizovat stávající politiku, protože to, co je v ní obsaženo jako strategické cíle, je i nadále platné, nejedná se však o prioritizaci potřeb. Je proto třeba připravit novou (kvůli potřebě mít takový dokument rychle) stručnou politiku VaV, která bude mít cíl vzdálenější, než je jen budoucí programovací období EU fondů.

Druhým bodem jednání byla novelizace zákona 130/2002 Sb., o podpoře VaV, kdy se očekává se rychlá novela zákona, a to z důvodu rozporu zákona a způsobu hodnocení výsledků výzkumu (Metodika 2017+). Členové pracovní skupin VaV jsou toho názor, že tak, jak je novela v současnosti navrhována, je potřebná a minimalistická. Měl by být připraven zcela nový zákon o podpoře VaV. Novela by proto měla být přijata co nejdříve. Prof. Karel Rais, člen expertního týmu a předseda podvýboru školského výboru PSP navrhuje využít možností podvýboru a novelu tak předložit v co nejkratším termínu.

Posledním tématem schůzky byla Metodika 2017+. Prof. Tomáš Opatrný seznámil skupinu s postupem hodnocení výsledků výzkumných organizací. Vyjádřil skepsi jak ke kvalitě hodnocení, tak k relevantnosti hodnocení a využitelnosti výsledků, zejména v souvislosti s využitím výsledků hodnocení pro alokaci finančních prostředků. Výstupy nedávají žádné vodítko pro rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé poskytovatele i mezi jednotlivé VO, čímž se otevírá prostor pro neřízené lobování. Z toho podle členů pracovní skupiny vyplývá, že by měla RVVI jednoznačně vyjasnit mechanizmus přidělování finančních prostředků na VaV jednotlivým poskytovatelům a metodika by se měla uplatňovat tak, aby alespoň do nějaké míry oceňovala skutečně kvalitní výsledky jak základního, tak aplikovaného výzkumu.