Hosté:

Petr Boháček, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Roman Joch, ředitel, Občanský institut

Jaký bude svět, až se úřadu prezidenta Spojených států ujme Donald Trump? To je otázka, kterou si kladou snad všichni politici, komentátoři a možná i další lidé po celém světě. Alespoň částečně se na odpovědi všichni shodnou – Trump bude nepředvídatelný. Koneckonců na to si už svět během jeho prvního mandátu zvykl a zdá se, že nejinak tomu bude i tentokrát.

Výdaje na obranu, NATO

Joch: Amerika bude výrazně zbrojit, a to jak konvenčně, tak i jaderně.

Evropské i další země budou minimálně zpočátku velmi opatrné, myslí si ředitel Občanského institutu Roman Joch. A toho by Česko – potažmo celá Evropská unie – mělo využít. Příležitost se podle něj skrývá mimo jiné v investicích do vlastní bezpečnosti. Protože Donald Trump se nechal slyšet, že Amerika nadále nebude doplácet na evropskou bezpečnost. „On určitě bude na nás Evropany tlačit, abychom více dávali na svoji obranu, a to je samozřejmě pro nás Evropany dobře,“ dodal Joch. Ostatně všechny země Severoatlantické aliance teď musí počítat s tím, že budou muset splnit závazek investovat na obranu minimálně 2 % HDP. A Joch je přesvědčený o tom, že v blízké budoucnosti se bude mluvit o 2,5 až 3 %. „Jsou země, které dobrovolně chtějí dávat více než 4 %, a to je Polsko. Amerika zůstane v NATO a bude mít přátelštější nebo méně přátelské vztahy s evropskými zeměmi podle toho, jak budou přispívat na svoji vlastní a naši společnou obranu,“ myslí si Joch.

Boháček: Větší investice do obrany? Není dobře, že to Evropě musí říkat americký prezident. Dobře by bylo, kdybychom si to uvědomili sami.

Řada bezpečnostních analytiků a poradců se shoduje na tom, že větší investice do obrany jsou nutné. I když mnozí poukazují na to, že si to státy měly uvědomit samy a neměl jim „vyhrožovat“ americký prezident. „Já to vnímám tak, že nyní situace na východě Evropy, ale také situace ve Spojených státech, je trošku tím posledním, aby Evropa vzala svůj osud do vlastních rukou,“ řekl Petr Boháček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Ukrajina

Donald Trump už během své kampaně mluvil o tom, že válku na Ukrajině je třeba zastavit a o nějaké formě příměří začínají postupně mluvit taky evropští státníci. Všichni se ale ptají, jakou cenu bude muset Ukrajina zaplatit. A nakonec nejen Kyjev se obává, jak bude postupovat nový americký prezident. „On samozřejmě nebude chtít, aby působil jako ten, kterého Putin porazil, kdy Putin získal všechno a Trump bude v podstatě jenom jeho asistent, pudlík. Toto nebude chtít,“ myslí si Joch.

Joch: Musí to vypadat tak, že Ukrajina nebude úplně spokojená, Rusko nebude úplně spokojené, a Trump bude vystupovat v roli arbitra.

Podle obou řečníků se dá očekávat, že mír je v nedohlednu, ale všichni aktéři budou usilovat o nějakou formu příměří. Joch zmínil tzv. korejské řešení, kdy Rusku zůstanou části ukrajinského území, ale „nikdo to neuzná de jure. Smíříme se s tím, že to tak de facto je“. Ukrajina pak dostane nějakou cenu útěchy – a to budou zbraně. Dostatečný arzenál zaručující odstrašení případného dalšího útoku. Členství v NATO, o které Ukrajina tolik stojí, je podle Jocha bez šance. Boháček k tomu dodal, že pro Evropu bude důležité, aby Rusku bylo jasně řečeno, že jeho expanzivní politika nemá v demokratickém světě místo. „Jasné a silné bezpečnostní záruky ve formě vyslání vojsk a jejich permanentní přítomnosti na Ukrajině ze strany Polska, Francie a dalších západních zemí je myslím něco, co je vlastně nevyhnutelné,“ nastínil další postup Boháček.

Boháček: Ukrajina musí mít jasné bezpečnostní záruky, aby ten konflikt nepokračoval dál v Evropě.

Blízký východ

 Dá se očekávat, a mluvili o tom oba řečníci, že Trump bude nadále podporovat Izrael. Joch dokonce označil Trumpa za druhého nejvíc proizraelského amerického prezidenta po Harry Trumanovi. Jeho administrativa se zřejmě soustředí na Írán. „Tím hlavním cílem na Blízkém východě pro Donalda Trumpa bude dokončit minimalizaci Iránu a jeho spojenců v tomto regionu, a to si myslím, že bude jeho primárním cílem a má na to teď ideální podmínky,“ uvedl Boháček. S tím souhlasí i Joch, když říká, že „Irán je nyní slabší, než kdykoliv za posledních 10 nebo možná 15 let v celém regionu, takže pozice Ajatolláhu teď nebude vůbec nijak růžová.“

Boháček: Trump bude moct nastavit úplně novou zahraniční politiku vůči Sýrii.

Pokud jde o překotnou situaci v Sýrii, která si teď prožila revoluci a jednotky svrhly režim prezidenta Bašára Asada, dá se předpokládat, že Spojené státy budou hrát v definici dalšího směřování země důležitou roli. Myslí si to oba řečníci. Bidenova končící administrativa toho už příliš nestihne a do popředí se dostane nový americké prezident. Spojené státy by podle Jocha i Boháčka měly hájit své zájmy v oblasti: hospodářské a ekonomické, demokratizace a omezení vlivu Íránu a Ruska.