Pozice Ukrajiny a Ruska jsou diametrálně vzdálené. Jakýkoliv prostor na kompromis není možný, říká v podcastu komentátora serveru Lidovky.cz Jana Macháčka slovenský ekonom a politik Ivan Mikloš, který od roku 2014 působil jako šéfporadce ukrajinského prezidenta a ukrajinských vlád.

Podcast War Zone Jana Macháčka vysílaný skrze Institut pro politiku a společnost se věnuje ruské agresi na Ukrajině a hned v první epizodě přišlo na řadu mnoho zajímavých témat. Jedním z nich bylo například možné ukončení války, přičemž dle odborníka situace nevypadá růžově.

„Vždy, když čtu o tom, že by mohlo být dosaženo nějakého kompromisu, myslím si, že je to absolutně nereálné,“ konstatoval Mikloš s tím, že pozice Ukrajiny a Ruska jsou diametrálně vzdálené. Podle něj navíc na Ukrajině dnes 93 procent Ukrajinců věří, že jejich země válku vyhraje a tamní prezident Volodymyr Zelenskyj si tak žádnou dohodu dovolit nemůže.

To ostatně potvrzuje i to, že nyní je dle průzkumů ochota Ukrajinců vzdát se Krymu nebo Donbasu zhruba o polovinu menší, než jaká byla před válkou. „Proto by Západ neměl tlačit na nějaký kompromis, v rámci kterého se Ukrajina vzdá části svého území, protože to válku nevyřeší. Způsobí to akorát dlouhotrvající napětí uvnitř Ukrajiny,“ uvedl Mikloš.

Všechno jinak. Snímky z odstřelovaného kyjevského sídliště od českého forotgrafa neváhala využít ruská propaganda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jedinou šancí, jak může být dosaženo míru, je tak dle slovenského experta porážka ruského prezidenta Vladimira Putina. „Možností je Putinova porážka a následné odstavení od moci, protože pokud bude Putin u moci, nic se nezmění. Samotné odstavení ale můžou vykonat jen sami Rusové,“ řekl Mikloš.

To, jak je Putin populární, se přitom dlouhodobě odvíjí od ekonomické a sociální situace ruského obyvatelstva. Jsou tedy cestou, jak Putina zbavit funkce, již uskutečněné sankce a zmražení rezerv ruské centrální banky? Ano i ne. Výše zmíněné sice nejprve mělo výrazný dopad na hodnotu ruského platidla – rublu. Nyní však jeho hodnota opět roste. „Oficiální kurz je ale manipulovaný v tom smyslu, že Rusové si v něm nemůžou koupit dolary a eura. Navíc všichni exportéři musí 80 procent svých příjmů z exportu v dolarech a eurech směnit na rubly a zahraniční vlastníci ruských akcií tyto akcie nemůžou prodávat,“ řekl Mikloš. Zároveň ale dodal, že Rusko je dnes ve vysokém obchodním přebytku, což rubl reálně posiluje.

„Rusku se sankcemi snížily dovozy, ale hodnota vývozu se mu zvýšila nárůstem ceny ropy, plynu a uhlí. Vloni Rusko na těchto surovinách inkasovalo 240 milard dolarů. Dnes, když ceny a objemy zůstanou takévé jako jsou teď, získá 320 miliard dolarů,“ uvedl expert s tím, že Rusko proto i přes zmrazení devízových rezerv nedostatek devíz rozhodně netrápí.

Zastavení dovozu surovin jako klíč
Podle Mikloše by tak nejvýraznějším řešením, které by Rusko okamžitě pocítilo a dostalo do velmi vážné situace, bylo buď kompletní vyloučení ruských bank z globálního platebního systému SWIFT, nebo úplné zastavení či alespoň výrazné omezení dovozu ruského plynu a ropy. Speciálně pak do Evropské unie, protože ta je největším odběratelem těchto surovin. „Na to sice nejsou některé státy připravené, ale přesto je potřeba udělat to co nejdříve,“ řekl.

Žádné rubly, za ropu i plyn se bude platit ve smluvně stanovené měně, řekl Síkela. Dodávky jsou prý stabilní

Jak se ale „odříznout“ od ruského plynu tak, abychom si tím nezpůsobili recesi? „Ukazuje se, jak krátkozraké bylo podceňovat hrozbu a být závislý na Rusku. Teď musí přijít společné evropské řešení, přičemž z ekonomického hlediska to nesmíme posuzovat krátkodobě. Odpojení se od ruského plynu samozřejmě přinese zvýšené náklady, ale přímé i nepřímé náklady dlouhotrvající války budou řádově určitě vyšší,“ konstatoval ekonom.

Zastaví kohoutek sám Putin?
Mezitím se ale podle Mikloše může klidně stát, že v nejbližší době plyn vypne sám Putin. Je tedy potřeba se na tento krizový scénář připravit. „Ztratil by sice příjmy, o kterých hovoříme, ale Evropa je nyní v případě vypnutí o mnoho zranitelnější, protože máme prázdné zásobníky,“ dodal.

Na druhou stranu však slovenský expert doplnil, že taková situace by ani pro Rusko nebyla dvakrát přívětivá. Jedním faktorem je úbytek financí, druhým je pak kvůli přeplněnosti zásobníků možnost jejich poškození či zničení nalezišť.