„Diskuse o tom, zda my vypneme ruský plyn nebo ne, je úplně irelevantní. Ten, kdo vypne ruský plyn, je Putin,“ říká v dalším díle podcastu komentátora serveru Lidovky.cz Jana Macháčka ekonom a ředitel české pobočky Deloitte Josef Kotrba.

Podcast War Zone Jana Macháčka vznikl z iniciativy Institutu pro politiku a společnost a věnuje se souvislostem probíhající války na Ukrajině. Třetí díl byl zaměřen především na rizika, která s sebou může přinést odpojení Evropy od ruského plynu.

„Nemyslím si, že v situaci, kdy řada ruských významných činitelů hovoří o přípustnosti použití jaderných zbraní, by plynový knoflík zůstal ušetřen,“ domnívá se Josef Kotrba a dodává, že uprostřed zimy je to „správné“ období, kdy zbraň tohoto typu použít. V Evropě dlouhou dobu probíhá vášnivá diskuse, zda máme či nemáme ruský plyn bojkotovat. Zejména Německo si představovalo, že bude mít s Ruskem pevné, na komerční bázi budované vztahy. Podle Kotrby však Putin ukázal, že peníze se mu sice hodí, ale když chce dobýt sousední zemi, komerční zájem mu v tom nezabrání. „Pro Putina je plyn především zbraň,“ vysvětluje Kotrba.

Otázkou zůstává, kdy k přerušení dodávek plynu dojde. Josef Kotrba v tomto kontextu vyjádřil naději, že nenastane situace, která nastala před minulou zimou. „Tedy že budeme vstupovat do zimy s nenaplněnými zásobníky.“ Pokud by došlo k přerušení dodávek v příštím lednu, pro veřejnost to bude velký šok. Pokud Putin vypne plyn třeba už nyní v květnu, podle Kotrby to zapříčiní menší šok, ale větší škodu, protože se zásobníky nestihnou naplnit. „V novinách přes léto si lidé na pláži, příjemně zpocení, přečtou, že Putin nedodává plyn a jsou prázdné zásobníky,“ naznačuje Kotrba důvody, proč by veřejnost zprávu o zastavení dodávek vzala v létě lépe. Kotrba také dodává, že je irelevantní, jakým způsobem a „komu“ přesně Putin plyn vypne. Zda přímo státu, který považuje za nepřátelský, nebo firmě, která plyn odebírá, a která sídlí v nepřátelském státě.

Co se týče sankcí, které na Rusko v masivní míře uvalily západní země, je evidentní, že Vladimir Putin tento aspekt značně podcenil. Podle Josefa Kotrby tomu napomohl fakt, že se Ukrajinci tak vytrvale brání. Pokud by došlo k rychlému vítězství Ruska, do země by se maximálně „zakázal vývoz sýrů a za rok by byl klid.“ Válka na Ukrajině je pak posledním hřebíčkem do rakve globalizace, doplnil Kotrba. Dalšími takovými hřebíčky byla koronavirová pandemie, předchozí ekonomická krize, ale také stávající drakonická koronavirová opatření Číny zavedená v Šanghaji a částech Pekingu, kde Čína nadále aplikuje politiku nulové tolerance vůči covidu-19. Globalizace jako celek je v důsledku všech těchto událostí skutečně v ohrožení.

Rozhovor se následně zabýval souvislostmi předcházejícími válce na Ukrajině. Josef Kotrba negativně hodnotí dřívější postoj Spojených států, které Ukrajinu pozvaly k přístupovým rozhovorům do NATO, ale přímo vstoupit do NATO ji už nenabídly. Ukrajina měla být buď regulérně přijata, a to třeba i s vědomím, že tím na sebe Aliance bere určité závazky a rizika, nebo jí nepřijmout. V takovém případě, který ve výsledku nastal, ale nemělo podle Kotrby dojít k verbálním příslibům, které pouze provokovaly Rusko. Kotrba nicméně dodává, že Rusko tím rozhodně nebylo oprávněno na Ukrajinu zaútočit, zvláště, když vidělo, že Ukrajina do NATO reálně přijata nebude. Přístupové rozhovory, které vyzněly na prázdno, způsobily podle Kotrby mimo jiné nerealistické očekávání na straně ukrajinských obyvatel.

Kriticky se Josef Kotrba vyjádřil také k americké komunikaci těsně před invazí a krátce po propuknutí války, kdy byly předem vyloučeny některé možnosti reakce, včetně odpovědi pomocí jaderných zbraní. „Pořád říkáme, co neuděláme,“ kritizuje Kotrba. Zatímco ruská propaganda neustále vyhrožuje atomovými zbraněmi a destrukcí Polska či Finska, Západ na toto „strašení“ podle Kotrby nereagoval adekvátně, když předem smetl ze stolu některé varianty. Zároveň se však nedomnívá, že by byla situace lepší, pokud by na místě amerického prezidenta nyní seděl Donald Trump. Toho Kotrba označil za naprosto nepředvídatelného.

Závěrem se rozhovor pokusil nastínit možný budoucí vývoj války na Ukrajině. Josef Kotrba se domnívá, že ukrajinský prezident Zelenskyj už není v situaci, ve které by si mohl dovolit vzdát se nějaké části ukrajinského teritoria. „Rozumím tomu, že se Ukrajinci nechtějí vzdát Donbasu, který je integrální součástí a ekonomicky propojený do vnitřní Ukrajiny, ale u Krymu mi to přijde nerealistické dostat ho zpět,“ uzavírá Kotrba s tím, že se z války nejspíš stane dlouhodobý zamrzlý konflikt.