War Zone #8 O Německu a jeho roli v geopolitické hře s Robertem Schusterem

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

• Jak si vládnoucí politici stojí ve světle války na Ukrajině? (2:20)
• Jak se Německo staví k dodávkám zbraní Ukrajině? (7:00)
• Jak snáší veřejnost kritiku Německa ve světových médiích? (10:35)
• Dopisy intelektuálů volající po bezprostředním míru (14:30)
• Německý antiamerikanismus (16:40)
• Revoluce ve výdajích na zbrojení (19:45)
• Úsilí Německa v podpoře Ukrajiny z pohledu jednotlivých stran a jejich pohled na jadernou energetiku (26:50)
• Kořeny německého pacifismu (41:00)
• Historicky dobré obchodní vztahy Německa a Ruska (49:00)
• Ovlivnila by Putinovu agresi přítomnost Trumpa nebo Merkelové v úřadu? (53:00)

„Německo za posledních 30 let, od pádu železné opony, armádu systematicky zanedbávalo. V německém prostředí se objevuje pojem ‚mírová dividenda‘, kterou si Německo vybralo po roce 1990 a bralo ji jako výzvu k tomu, že již není třeba se o armádní a strategické záležitosti starat, protože již bude na světě mír,“ říká v dalším díle podcastu War Zone předního českého komentátora a analytika Jana Macháčka vedoucí oddělení zahraničního zpravodajství Lidových novin Robert Schuster.

Podcast War Zone Jana Macháčka vznikl z iniciativy Institutu pro politiku a společnost a věnuje se kontextu probíhající války na Ukrajině. Osmý díl byl věnovaný Německu. Proč Němci jako nejsilnější evropská ekonomika a klíčový aktér Evropské unie zůstávali dlouhou dobu k dění na východě Evropy lhostejní? Do jaké míry stojí za válkou na Ukrajině politika bývalé německé kancléřky Angely Merkelové? A jak se staví k tomuto konfliktu německá společnost?

„Otázka je, jestli to veřejnost ví, navíc [Němci] jsou zvyklí od dob uprchlické krize být na pranýři. Veřejné mínění se oproti období před válkou, kde bylo vysloveně pro neutralitu, posunulo do polohy podpory Ukrajiny a s tím se změnila i pozice německé vlády. I když už se zase ozývají i hlasy appeasementu,“ říká Schuster s odkazem na ne zrovna nejpřívětivější obrázek Německa v očích západní veřejnosti ve vtahu k Putinově agresi.

Po vypuknutí války Německo oznámilo cíl plnit závazek 2 % HDP vynaložených na obranu, a navíc poskytnout finanční injekci obrannému rozpočtu ve výši 100 miliard eur. Význam obratu v obranné politice podtrhuje fakt, že opatření byla oznámena na historicky prvním mimořádném zasedání německého parlamentu, které se událo v neděli. Podle Schustera tato opatření, která budou znamenat navýšení obranného rozpočtu z dnešních 50 miliard eur o dalších zhruba 70 miliard, zatím nezpochybňují ani opoziční strany.

Tradiční německý pacifismus Robert Schuster vysvětluje jako podmíněný historií a jejím vyučováním na německých školách. Klíčovou tezí je, že „Německo se má z války poučit a být zdrženlivé“. Jak Schuster říká, otázky týkající se armády jsou v Německu obecně citlivé a kontroverze v minulosti vyvolalo už jen konání přísah nových vojáků bundeswehru, které bývalo provázeno častými protesty.

V nadcházejících měsících bude pro Německo zásadní i otázka jaderné energetiky. Odklon od jádra, který ohlásila už kancléřka Angela Merkelová, se ve světle hrozící energetické krize může oddálit. Vyhlídky na prodloužení provozní doby jaderných elektráren jsou ale smíšené, protože jak Schuster podotýká, ačkoli opoziční CDU k tomuto kroku vyzívá, téma zůstává problematické pro druhou nejsilnější vládní stanu – Zelené. Ti odklon od jádra považují za jeden ze svých definujících politických cílů.