Hosté:
H. E. Aliki Pascali, velvyslankyně Kyperské republiky v České republice

H. E. Søren Kelstrup, velvyslanec Dánského království v České republice

Ivo Šlosarčík, profesor, Katedra evropských studií, Univerzita Karlova

Ondřej Matoušek, zástupce vrchního ředitele Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády České republiky

 Rotační předsednictví Rady Evropské unie je jedním z klíčových mechanismů, který členským státům umožňuje spoluutvářet evropskou agendu, moderovat jednání a hledat kompromisy mezi rozdílnými národními prioritami. Na začátku roku převzal tuto roli od Dánska Kypr a otevřela se otázka, jaké priority bude EU prosazovat v dalším období. Kontinuita je pojem, který v posledních letech definuje Evropskou unii. Státy se dlouhodobě soustředí na témata bezpečnosti, obrany a konkurenceschopnosti.

Velvyslankyně Kyperské republiky v České republice Aliki Pascali zdůraznila, že Kypr přebírá předsednictví v situaci, kdy „ruská agrese proti Ukrajině, konflikty v jižním sousedství a širším Blízkém východě“ určují evropské bezpečností prostředí. Kypr chce podle ní zajistit kontinuitu evropské agendy, ale zároveň využít své geografické pozice nejbližšího členského státu k oblasti východního Středomoří jako příležitost přinést do evropské debaty specifickou zkušenost „frontového státu“.

Velvyslanec Dánského království v ČR Søren Kelstrup upozornil, že severní a jižní státy EU sdílejí v zásadě stejné výzvy: „Musíme být schopni bránit své hranice, chránit infrastrukturu a demokratické procesy.“ Podle něj se Evropa zároveň musí zbavit nadměrné závislosti na energiích, kritických surovinách a technologiích ze zemí, na nichž se nemůže dovolit být strategicky závislá.

Bezpečnost, migrace a konkurenceschopnost jako společná agenda

Dánsko během svého předsednictví kladlo důraz na bezpečnost a obranu, ale také na konkurenceschopnost a zelenou transformaci. Kelstrup jako jeden z hlavních úspěchů zmínil posun směrem k tomu, aby Evropa měla do roku 2030 jasnější plán obranné připravenosti a uzavírání kapacitních mezer. „Nyní máme představu, jak posílit Evropu v oblasti dronů či protivzdušné obrany,“ dovysvětlil velvyslanec.

Za důležité označil také téma migrace jako součást vnitřní bezpečnosti: reforma azylové politiky podle něj reaguje na obavy občanů a je klíčová pro udržení demokratické stability. Zároveň ale také upozornil, že některé agendy, například kontroverzní návrh na regulaci internetového prostředí, ukázaly limity politické shody v EU.

Kypr chce na dánské priority navázat, ale zároveň přinést vlastní důraz na vícevrstevnaté pojetí bezpečnosti. Velvyslankyně Pascali uvedla, že Kypr bude prosazovat „komplexní přístup k bezpečnosti, který propojuje obranu, migraci i regionální partnerství ve východním křídle EU“. Zkušenost země s vysokým počtem žádostí o azyl chce Kypr využít při evropských jednáních: „Odchody migrantů jsou nyní pětkrát vyšší než příjezdy,“ což podle ní ukazuje, že efektivní návratová politika může fungovat.

Programy předsednických zemí se v posledních letech buď překrývají, nebo na sebe minimálně navazují. To jako pozitivní označil Ondřej Matoušek, zástupce vrchního ředitele Sekce pro evropské záležitosti z Úřadu vlády. „EU si udržela jednotu v reakcích na největší krize, kterým je v posledních letech vystavena,“ dodal. Matoušek zároveň zdůraznil význam evropské spolupráce v obraně jako nástroje efektivnějšího vynakládání prostředků: EU sice nebude hlavním poskytovatelem bezpečnosti, ale „má jasnou přidanou hodnotu v některých oblastech, například ve společných obranných projektech či financování“.

V oblasti konkurenceschopnosti Matoušek poukázal na rostoucí důraz na tzv. simplifikaci, tedy snižování administrativní zátěže a vytváření podnikatelsky příznivějšího prostředí. Tento trend bude podle něj klíčový i pro nadcházejících vyjednávání o víceletém finančním rámci EU.

Rotace předsednictví a politické priority

Profesor Ivo Šlosarčík z Katedry evropských studií Univerzity Karlovy připomněl, že předsednictví Rady EU je příležitost pro členské státy znovu promýšlet své evropské priority: rotační role podle něj nutí země k „mentálnímu cvičení“, co od Unie chtějí a s kým mohou své cíle prosazovat.

Zároveň upozornil, že tradiční dominance předsednictví při posouvání agendy je dnes narušována alternativními formáty jednání a rostoucí institucionální flexibilitou. Fragmentace však podle něj není úplně nový jev, ale spíše trvalá součást evropské integrace: „Situace, kdy existují kontroverze a bloky, byla v Evropské unii vždy normální.“

Diskuze se dotkla také aktuálních politických a geopolitických otázek, například sporů ohledně Grónska nebo proměnlivost transatlantických vztahů. Řečníci se shodli, že Evropa musí posilovat vlastní schopnost jednat a chránit své zájmy, aniž by rezignovala na spolupráci se spojenci.

Z debaty vyplynulo, že předsednictví Rady EU zůstává důležitým prvkem evropského rozhodování, zejména ve smyslu zachování kontinuity v hlavních prioritách společné politiky: bezpečnosti, migrace a konkurenceschopnosti. Zkušenost Dánská i ambice Kypru potvrzují, že i menší členské státy mohou v rámci předsednictví využít své specifické perspektivy a přispět k evropské strategické orientaci v období nejistoty.