Nestihli jste některou z našich akcí? Nebo Vás prostě jenom zajímají nejdůležitější informace, které zazněly? V jednoduchosti je krása. Rozhodli jsme se proto, že všechny reporty, videa, fotografie a tiskové zprávy dáme přehledně na jedno místo. Ať už hledáte cokoliv, určitě jste tu správně. Teď už Vám nic důležitého neuteče.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

27. 4. 2016

Více o události

Institut pro politiku a společnost pořádal ve středu 27. dubna 2016 veřejnou debatu na téma Zemědělci malí, střední a velcí, venkov jedna rodina. Akce se konala pod záštitou pana poslance a místopředsedy výboru pro potraviny a živočišnou výrobu Pavla Šrámka (ANO), který debatu rovněž moderoval. Pozvání přijali Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, Petr Mahr, prezident Společnosti mladých agrárníků ČR, Jiří Dufka, soukromý zemědělec a Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Naše zemědělství prošlo za posledních sto let velkými proměnami. Původní agrární struktura nastartovaná pozemkovou reformou na počátku 20. let minulého století, byla násilně přeměněna komunistickou kolektivizací v 50. a 60. letech 20. století, která téměř zlikvidovala soukromé sedláky a rolníky. Od roku 1989 až dodnes dochází k přeměně struktury zemědělského stavu. Na jedné straně vznikají malí a střední farmáři, na straně druhé dochází ke zvětšování celků u velkých podniků, které dosahují často mnohem větších velikostí než státní statky za minulého režimu.

Jaký je dnes náš venkov? Pavel Šrámek poukázal na rozdíl v kvalitě bydlení na venkově a ve městech. Lidé v Česku se soustřeďují čím dál tím více do měst, což vede k stále nižšímu podílu orné půdy a tudíž také zemědělských podniků v ČR, které jsou na ni logicky vázány. Dle Jiřího Hrbka má průměrný zemědělský subjekt v ČR 141 hektarů orné půdy, sedm zaměstnanců, 120 kusů skotu a asi 3 000 kusů drůbeže. Dle Evropské unie je ČR s touto statistikou na prvním místě v průměrné výměře zemědělské půdy na jeden subjekt. Co nikoho nepřekvapilo, bylo konstatování, že Česko drží prvenství také v podílu plech řepky. Naopak, na konci seznamu zemí EU (26. místo) se nacházíme, co do podílu vlastní zemědělské půdy.

Na to navázal Bohumil Belada s informacemi ohledně Agrární komory, která sdružuje okolo dvou tisíc členů zemědělských subjektů, mezi které se řadí jak malé, tak velké podniky (děleno dle tržby). Podtrhl výhody malých podniků, především z důvodu jejich představitelů, kteří jsou zároveň starostové nebo členové zastupitelstev obcí, do jejichž administrativy daný podnik spadá. Josef Stehlík a Jiří Dufka potvrdili, že malé podniky vychází doposud ze selských tradic, staví na rodinném hospodaření a podporují multifunkční zemědělství. Inovace do českého zemědělství přináší také nové generace mladých zemědělců, o čemž hovořil Petr Mahr.