Ženy a veřejný prostor
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost pořádal ve středu 25. listopadu 2015 veřejnou debatu na téma Ženy a veřejný prostor. Pozvání na debatu přijaly Pavla Melková, ředitelka sekce detailu města IPR Praha, Anna Kárníková, předsedkyně organizačního výboru Kongresu žen, Milota Sidorová, zakladatelka a ředitelka iniciativy Women. Public Space a Lenka Burgerová, radní pro územní rozvoj Prahy 7. Debatu moderovala Kristýna Drápalová, publicistka.
Dle moderátorky Drápalové se nacházíme ve fázi, kdy není zvládnuta otázka člověka a veřejného prostoru, a je tedy obtížné se bavit konkrétně o ženách a veřejném prostoru. Panelistky hovořily o potřebě souboru dat, na základě kterých je třeba přizpůsobovat město tak, aby jej lidé mohli využívat. Pavla Melková zdůraznila, že v Praze existují prostory, kde se cítí špatně jako člověk, a to proto, že jsou nelidská a nevstřícná lidem. Jako pozitivní pro ženy hodnotila snahu Česka eliminovat situace, které vyžadují zapojení fyzické síly ve veřejném prostoru.
Na konkrétní místa, která nejsou vstřícná vůči ženám, upozornily další panelistky. Např. Milota Sidorová kritizovala podchod pod Vltavskou, parky v noci, okolí Hlavního nádraží a, možná překvapivě, obchodní centrum Palladium, které by pro ni, jako ženu, mělo být příjemné místo. Kritizovala ale chaos, který uvnitř i v okolí Palladia vládne. Na Milotovou navázala také Anna Kárníková, která do seznamu přidala obecně všechna tmavá a odlehlá místa. Lenka Burgerová kritizovala např. nábřeží od Čechova mostu k Vltavské, prázdné Karlovo náměstí a nově zrekonstruované Ortenovo náměstí.
Burgerová dále seznámila posluchače s konkrétními možnostmi, jak se ženy mohou do vytváření veřejného prostoru v Praze zapojit, a to z funkce radní pro územní rozvoj Prahy 7. Hovořila o projektu Město přátelské dětem, které mapuje Prahu z pohledu dítěte, což dokáží ocenit také ženy. Melková připojila k tématu také pohled ženy-architektky. Do projektů se snaží vkládat specifické genderové prvky, které jsou pro výsledné vnímání projektů ženami pozitivní.
Nechyběly ani pozitivní příklady vytváření veřejného prostoru z pohledu žen, např. německé, rakouské, nebo švýcarské.