Hosté:

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank

Zdeňka Hildová, ředitelka, Česká bankovní asociace EDUCA

Matúš Kuchálik, zakladatel, Teorie peněz

David Borges, analytik, Člověk v tísni

Vánoce se v českých domácnostech opakovaně stávají obdobím zvýšeného finančního napětí. Přestože jde o svátky klidu, právě prosinec patří k měsícům, kdy část lidí utrácí nad své možnosti a sahá po půjčkách či odložených platbách. V lednu se pak v řadě domácností projevuje krize s rozpočtem a na účtenky se dívá s hrůzou v očích. Problém přitom nespočívá jen ve zdražování, ale především v kombinaci emocí, sociálního tlaku a špatného finančního plánování.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou Vánoce specifické souběhem několika tlaků najednou. Jde o vrchol maloobchodní sezony, kdy jsou lidé vystaveni intenzivní reklamní masáži, zároveň ale i o období silného společenského srovnávání. „Děti se mezi sebou porovnávají, co dostaly pod stromeček, a rodiče jsou pod tlakem nezklamat,“ zaznělo v debatě. Právě tento tlak podle experta vede část domácností k rozhodnutí financovat zbytné výdaje dluhem, což Kovanda označil za „ekonomický nesmysl“. Vánoční dárky nespadají mezi nezbytné výdaje typu bydlení nebo energie a půjčování si na ně představuje zbytečné riziko.

Z pohledu finančního sektoru však nejde jen o samotné rozhodnutí utrácet, ale i o to, jak málo jsou lidé na Vánoce připraveni. Zdeňka Hildová, ředitelka České bankovní asociace EDUCA, upozornila, že domácnosti si vánoční výdaje zpravidla neplánují s dostatečným předstihem, přestože jsou každý rok velmi podobné. „Lidé plánují utratit zhruba dvanáct a půl tisíce korun, ale nemají na tyto výdaje vytvořenou rezervu,“ uvedla Hildová. Přitom by stačilo dlouhodobě odkládat malé částky, aby Vánoce nepředstavovaly finanční problém. Absence tohoto návyku pak vede k impulzivním rozhodnutím ve chvíli, kdy tlak vrcholí.

Neviditelné dluhy a role emocí

Debata se vracela k rizikům tzv. neviditelných dluhů. David Borges z Člověka v tísni uvedl, že velkou část problémů dnes nezpůsobují vysoké úvěry, ale naopak malé a krátkodobé půjčky. „Bariéry jsou nastavené velmi nízko – několika kliknutími si člověk vytvoří dluh, aniž by si to úplně uvědomoval,“ popsal. Zvlášť nebezpečné jsou podle něj jednorázově splatné půjčky, u kterých je prakticky nereálné, aby člověk bez peněz dnes měl prostředky na splacení za měsíc. Výsledkem je řetězení půjček a rychlý pád do dluhové spirály.

Zakladatel Teorie peněz Matúš Kuchálik v této souvislosti zdůraznil psychologickou rovinu finančního chování. Podle něj lidé vědí, že by si na Vánoce neměli půjčovat, ale přesto to dělají. „Finance v nás vyvolávají emoci a Vánoce je ještě zesilují,“ řekl. Roli hrají hlubší vzorce chování, které si lidé nesou z dětství, i neschopnost propojit dnešní rozhodnutí s budoucími dopady. Pokud se člověk nedokáže ztotožnit se svým „budoucím já“, nemá podle Kuchálika motivaci spořit ani plánovat.

Na tento bod navázal i Borges, který upozornil na časový tlak. Zatímco jiné výdaje lze odložit, Vánoce mají pevné datum. „Štědrý den neposunete, a právě to je moment, kdy půjčka přichází na řadu,“ shrnul. Finanční potíže se pak podle něj neprojeví okamžitě, ale až s odstupem několika měsíců, kdy se splátky sejdou s dalšími výdaji domácnosti.

Řečníci se shodli, že klíčem ke změně není omezení radosti ze svátků, ale posílení finančních návyků. Zodpovědné Vánoce nejsou o počtu dárků, ale o schopnosti nepřenášet krátkodobé emoce do dlouhodobých finančních problémů. Právě v tom spočívá jejich skutečný smysl – jako test, který ukazuje, zda má domácnost své finance pod kontrolou, nebo zda se tlak svátků znovu promění ve dluh.

Doporučení:

• Plánovat s předstihem a tvořit rezervy: vánoční výdaje jsou předvídatelné a neměly by být řešeny krátkodobým dluhem.
• Vyhýbat se rychlým a neviditelným formám zadlužení: odložené platby, jednorázově splatné mikropůjčky a další rychlé úvěry představují vysoké riziko dluhové spirály.

• Posilovat finanční gramotnost a odpovědnost napříč generacemi: klíčem k dluhové změně je rozvoj finančních návyků – schopnost plánovat rozpočet, rozlišovat mezi potřebami a přáním a uvědomovat si dopady dnešních rozhodnutí na budoucí finanční situaci.