Dáváme diskuzím nový rozměr a přinášíme inovativní řešení, o kterých se mluví. Na této stránce naleznete tiskové zprávy z vybraných akcí. Nenašli jste v tiskové zprávě to, co jste hledali? Podívejte se na nejbližší akce, které pořádáme, a kontaktujte našeho PR specialistu, který Vám pomůže zprostředkovat rozhovor na akci s našimi vystupujícími.

PODÍVEJTE SE NA PROBĚHLÉ AKCE

TISKOVÁ ZPRÁVA (PDF)

V české společnosti patří migrace v posledních letech mezi nejvýznamnější diskutovaná témata a bývá vnímána jako jedna z největších hrozeb. Za velmi závažný problém ji podle průzkumu společnosti MindBridge Consulting realizovaného pro Institut pro politiku a společnost považuje 48 % Čechů.

Migraci za problém celkově považuje 69 % Čechů, a naopak za žádný či zanedbatelný problém ji vidí pouze 14 %. Jako významnější problém migraci převyšuje dostupnost bydlení v ČR – za problém ji považuje 70 % Čechů, za velmi závažný 43 %. Za víceméně bezproblémovou vidí dostupnost bydlení pouze 8 % lidí. Vyšším zastoupením krajní hodnoty lze říci, že problém migrace je ve společnosti vnímán oproti dostupnosti bydlení jako palčivější.

Podle místopředsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslava Bžocha je potřeba se na obavy z migrace dívat ze dvou pohledů – zda jde o problém pro ČR nebo pro Evropu. „Pokud budu brát ČR, tak si osobně myslím, že ty pocity lidí neodpovídají realitě. V ČR problémy s migrací nemáme a stále se nám daří migraci řídit, i když nás to stojí nějaké body v EU. ČR není pro migranty z Afriky a z Blízkého východu cílová země ze dvou důvodů. Jako první důvod mohu uvést dobu kolonizace a tudíž i směr cesty lidí převážně z Afriky. Druhým důvodem je slučování rodin, což vede cesty migrantů z Blízkého východu např. do Německa, kde mají již dost příbuzných a navíc hledají štědřejší sociální systém.

Z evropského pohledu podle Bžocha riziko existuje, a to především bezpečnostní. „I přesto, že jsou čísla dnes oproti roku 2015 na nízké úrovni, tak se nám stále nedaří migrační toky řídit a stále nám to jako Evropské unii působí nemalé potíže,“ dodává místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch.

Migrace je u nás kritičtěji vnímána především u starších osob. Jako velmi závažný problém ji vidí 60 % osob ve věku 51–65 let, zatímco lidé ve věku 18–30 let ji hodnotí stejně ve 33 %. Ohrožení migrací rovněž více vnímají lidé bez maturity – pro 59 % jde o velmi závažný problém. Naopak u osob s VŠ a VOŠ vzděláním jde o 23 %. Lidé s VŠ a VOŠ vidí migraci celkově jako problém v 41 %, lidé bez maturity pak v 79 %. Na migraci je rovněž pozitivněji nahlíženo v Praze a ve velkých městech nad 100 000 obyvatel.

Pokud chceme, aby výzkumy přinášely nové poznatky a odpovídaly na otázky, které ve společnosti resonují, musíme se ptát přesněji. Z dotazu, jak vnímáte migraci, není patrné, o jaké migraci je řeč, a to nahrává zobecňujícím stereotypním odpovědím. Výzkum Mediální obraz migrace a jejích aktérů v ČR, který realizovala organizace Člověk v tísni, ukazuje, že média se mnohem více věnují migraci „středomořské“ než té, která se odehrává na území České republiky. A zprávy ze Středomoří nemohou nechávat chladného nikoho, vidíme, že základní lidská práva jsou tam porušována hned několikrát. Zjištění tedy můžeme interpretovat tak, že starší a méně vzdělaní občané více sledují média a lépe podléhají stereotypům,“ upozorňuje ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová.

Mezi osobami, které migraci považují za problém, jsou nejkritičtěji vnímány zdrojové regiony: Arabské státy jako celek v 93 % případů, Sýrie 92 % a Irák 91 %. Z vybraných evropských států je nejkritičtěji nahlíženo na Albánii (78 %) a na Rumunsko (63 %). Rumunsko jako členská země EU je tak vnímáno negativněji než např. Ukrajina (47 %). Imigraci z Vietnamu za problém považuje 33 % Čechů.

Graf: Státy a regiony z nichž migrace podle respondentů představuje problém

V Česku se obava z migrace v podstatě rovná obavě z terorismu. „I přesto, že jsme 7. nejbezpečnější země, tak jsou zde politici, kteří neustále straší islámským terorismem, a to se určitě i promítlo do odpovědí. Převyšují arabské státy, protože pokud se u nás mluví o islámu, tak si lidé představují právě tyto státy,“ říká poslanec Jaroslav Bžoch a zároveň dodává k výsledkům: „U Rumunska je to dle mého názoru jen na osobních zkušenostech a ty jsou opravdu v neprospěch Rumunska. Zde se bavíme o pracovní migraci a lidé velmi vnímají, jak to vypadá v průmyslových městech, kde jsou zřízeny ubytovny pro zahraniční pracovníky, u kterých se často vyskytují problémy.

Politická situace nahrává představě, že je pro nás výhodné, aby k nám přišla pracovní síla, podpořila ekonomiku a odešla. To je podle ní chybná úvaha, ze které se pak rodí mnoho nedorozumění a problematických situací. „Vláda, jako tvůrce migrační a integrační politiky, neposkytuje samosprávám dostatek podpory proto, aby mohly vést partnerský rozhovor se zaměstnavateli, aby bylo možné pracovní migraci lépe plánovat a řídit. Obce, ve kterých je nárůst migrantů překotný, se pak potýkají s problémy, které nemohou samy řešit. Je potřebné vytvořit takové mechanismy, které podpoří samosprávy ve vyjednávání se zaměstnavateli, kteří z migrace těží, aby participovali na tvorbě společenské soudržnosti,“ vysvětluje Andrea Krchová.

41 % lidí vidí jako větší problém migranty, kteří neusilují o občanství, oproti 26 %, pro které větší problém představují migranti, kteří chtějí občanství získat. Pro 54 % dotázaných nemá migrace žádné pozitivní stránky. Pro 15 % je migrace pozitivní jako další zdroj pracovní síly
a pro 9 % jde o obohacení kultury.

Průzkum realizovala společnost MindBridge Consulting pro Institut pro politiku a společnost v září 2019. Šetření proběhlo na základě reprezentativního výběru obyvatel ČR ve věku 18–65 let a zúčastnilo se ho 1000 respondentů.

VÝSLEDKY PRŮZKUMU NALEZNETE ZDE