Ukrajina je již téměř dva roky sužována ruskou agresí a tlak na její členství v EU a NATO exponenciálně roste. Zatímco mnozí evropští politici a experti diskutují o tom, kdy bude Ukrajina do EU přijata, někteří zastávají o něco skeptičtější názor – jde skutečně o to kdy, nebo spíše jestli? Členství Ukrajiny by představovalo významnou výzvu pro EU jako celek i pro jednotlivé členské státy. Její členství by výrazně zatížilo finance EU a Ukrajina by se stala hlavním čistým příjemcem pomoci. Ukrajině se ne nadarmo říká sýpka Evropy a jako člen EU by se stala největším příjemcem finančních prostředků ze společné zemědělské politiky (SZP) na úkor mnoha dalších členských států. Ukrajina dala jasně najevo, že chce být přijata EU i NATO. Na druhou stranu nad EU sílí mračno ohledně toho, zda členské státy najdou společnou řeč při rozšiřování EU.

Jak přesvědčit občany EU, že přijetí Ukrajiny do EU je správná věc, když pro většinu z nich by to znamenalo „utažení opasků“ a snížení životní úrovně? Ukrajina by se stala jedním z největších a nejchudších členských států. Je EU strukturálně připravena takovou výzvu přijmout?

Úvodní slovo:

• Alva Finn, Výkonná ředitelka, Evropské liberální fórum

Řečníci:

• Edita Hrdá, Velvyslankyně, Stálé zastoupení České republiky v EU
• Kira Rudyk, Místopředsedkyně ALDE party, poslankyně, Ukrajinský parlament
• Ondřej Knotek, Poslanec, Evropský parlament
• Tony Barber, Redaktor pro Evropu, Financial Times

Moderátor:

• Jan Macháček, Předseda správní rady, Insitut pro politiku a společnost

Pracovním jazykem je angličtina bez zajištení tlumočnických služeb. 

Naše diskuse se uskuteční 15. listopadu 2023 od 19:00 do 21:00 v Pražském domě, Avenue Palmerston 16, Brusel, Belgie.