Zrušení superhrubé mzdy představuje pro Českou republiku jednu z největších systémových změn v oblasti daní za několik uplynulých let. Tento mechanismus způsobu výpočtu daně ze mzdy vznikl v roce 2008 za tehdejší vlády premiéra Mirka Topolánka a představuje uměle navýšený základ pro výpočet daně o odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Mzdy jsou v současnosti zdaněny 15% sazbou, nicméně kvůli zvýšenému základu dosahuje efektivní zdanění ve skutečnosti výše 20,1%. Za pozornost rovněž stojí, že tento způsob zdanění nemá nikde ve světě obdoby a jedná se tak pouze o ryze českou záležitost.

Poslanecká sněmovna v druhé půli listopadu projednala daňový balíček, který mimo jiné obsahuje právě návrh na zrušení superhrubé mzdy. Pokud novela úspěšně projde celým legislativním procesem, pak od ledna příštího roku budou daně zaměstnanců vypočítávány pouze ze základu v podobě hrubé mzdy. V praxi to znamená, že zaměstnancům zůstane na výplatních páskách více peněz, avšak dojde k poklesu příjmů státního rozpočtu.

Jakým způsobem by měla vláda pokrýt způsobený výpadek v příjmech? Co tento krok znamená pro zaměstnance a zaměstnavatele? Stane se díky tomu Česko konkurenceschopnější? Jaký efekt nového způsobu výpočtu zaměstnaneckých daní přinese ekonomice?

Potvrzení řečníci:

Jaroslav Kytýr, poslanec a člen Rozpočtového výboru, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Helena Horská, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank

Jakub Fischer, děkan, Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze

Jiří Horecký, prezident, Unie zaměstnavatelských svazů

Martin Fassmann, hlavní ekonom, Českomoravská konfederace odborových svazů

Moderátorem je Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.

Akce se bude konat dne 3. 12. 2020 v čase 16:00–17:00 a bude přenášena živě na Faceboku Institutu pro politiku a společnost.