Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Institutem H21 a pod záštitou poslance Patrika Nachera vás zve na konferenci s názvem "Svoboda projevu a boj s dezinformacemi"

 

13:00 – 14:00 I. panel: MODERNÍ TECHNOLOGIE, MOŽNOSTI UMĚLÉ INTELIGENCE, DEEPFAKE VE VZTAHU K DEZINFORMACÍM A SVOBODĚ PROJEVU 

Vystoupí:

  • Patrik Nacher, poslanec, Poslanecká sněmovna
  • Jaroslav Plesl, šéfredaktor, Mladá fronta DNES
  • Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost
  • Daniel Vávra, předseda správní rady, Společnost na obranu svobody projevu

Moderátor: Jan Hořeňovský, Institut H21


14:00 – 14:15 COFFEE BREAK


14:15 – 15:15 II. panel: VEŘEJNÁ MOC A DEZINFORMACE

Vystoupí:

  • Vojtěch Bahenský, analytik; předseda správní rady, Asociace pro mezinárodní otázky
  • Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, Otevřená společnost
  • Adam Růžička, ředitel, Institut H21
  • Štěpán Hobza, komentátor, Lidové noviny

Moderátorka: Frederika Klčová, Institut pro politiku a společnost


15:15 – 15:30 COFFEE BREAK 


15:30 – 16:30 III. panel: ROLE MÉDIÍ V BOJI S DEZINFORMACEMI

Vystoupí:

  • Veselin Vačkov, šéfredaktor, Lidové noviny
  • Dalibor Balšínek, šéfredaktor, Echo
  • Pavel Matocha, místopředseda, Rada České televize
  • Alexander Tomský, politolog, překladatel, publicista

Moderátorka: Irena Krcháková


16:30 – 17:00 Networking

 

Konference se uskuteční 24. dubna, od 13:00 do 17:00 hodin v prostorách budovy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na adrese Sněmovní 1, Praha 1 v místnosti J 205.

Pro účast na konferenci je nutné mít potvrzenou registraci organizátory.

 

MODERNÍ TECHNOLOGIE, MOŽNOSTI UMĚLÉ INTELIGENCE, DEEPFAKE VE VZTAHU K DEZINFORMACÍM A SVOBODĚ PROJEVU
S nástupem umělé inteligence je těžké rozeznat realitu od „fejků.“ Na jedné straně nabízí tyto technologie velkou příležitost pro rychlejší tvorbu dynamičtějšího digitálního obsahu. Na druhou stranu s nimi hrozí větší nebezpečí, což vidíme například se vzestupem kyberpodvodů. Sociálními sítěmi se dokonce šíří deepfake videa politiků a celebrit, kde lákají lidi na koupi falešných akcií. I proto reálně hrozí, že lidé přestanou čemukoliv věřit, což by mohlo vést ke společenskému rozvratu.

Jak veřejnost přesvědčit, aby byla obezřetnější kolem informací z internetu? Jaký dopad bude mít nástup deepfake videí politiků na volby a lze jim nějak čelit? Jak regulovat a případně trestat za obsah, který vygenerovala umělá inteligence?

VEŘEJNÁ MOC A DEZINFORMACE
Vlády po celém světě se snaží zamezit dopadům dezinformací na společnost, málokterým se to však daří. Obzvlášť demokratické státy těžko hledají hranici mezi nebezpečnou lží a právem lidí na názor. Existující zákony vedly k postihu aktivistů „dezinformační scény“ za šíření poplašné zprávy, jindy zase limitovaly zásahy do přístupnosti „dezinformačních webů“ s odvoláním na právo svobodného přístupu k informacím. Vláda se mezitím nemůže rozhodnout, jestli má být přísnější nebo se vyvarovat cenzuře.

Je nynější legislativa postihující šíření poplašných zpráv dostačující? Měl by stát znovu jmenovat zmocněnce pro oblast médií a dezinformací? Jak má stát čelit hybridním hrozbám ze strany cizích mocností?

ROLE MÉDIÍ V BOJI S DEZINFORMACEMI
Média bývají pasována do role strážců demokracie a svoboda tisku bývá ztotožňována se svobodou projevu. Novináři hrají důležitou společenskou roli, protože nastolují témata a dohlíží na veřejnou moc. S nástupem „alternativních médií“ se nacházejí „tradiční média“ v defenzivě. Krom politiků nyní kontrolují i veřejnost, rozlišují „správné“ názory a informace od „špatných,“ což způsobuje pocit nedůvěry mezi běžnými lidmi.

Jaký mají média podíl na polarizaci ve společnosti? Má vláda finančně podporovat „profesionální“ média v rámci boje s dezinformacemi?Mají být média nezaujatá? Pokud ne, tak komu mají stranit?

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1366