Od července 2022 české předsednictví mělo velkou příležitost vést šest měsíců Radu EU a zásadním způsobem tak ovlivnit vývoj dění v EU. V prvním měsíci předsednictví bylo dosaženo dohody o snížení poptávky po plynu, byly schváleny nové sankce, podpůrný balíček týkající se situace na Ukrajině a pokrok v digitální sféře byl dosažen dohodou o politickém programu „Cesta k digitální dekádě“. Přes všechny tyto úspěchy je kýžená úroveň stability ještě daleko; centrální banky doposud nezkrotily postcovidovou inflaci a válka na Ukrajině je stále v plném proudu. Předsednictví České republiky navíc těsně před koncem narazilo na dosud největší překážku, kterou je blokace finanční pomoci pro válkou zmítanou Ukrajinu ze strany Maďarska. Švédské předsednictví, které je poslední z tria Francie – Česká republika – Švédsko začíná již v lednu 2023.

Jaké jsou hlavní priority švédského předsednictví? Kterých cílů by mělo být dosaženo v roce 2023? Jak jich lze dosáhnout? Jak bude vypadat závěrečná etapa trojpředsednictví? Bylo české předsednictví úspěšné? A v čem se objevily nedostatky?

Potvrzení řečníci: 

J. E. Fredrik Jörgensen, velvyslanec, Švédské velvyslanectví v České republice,

Ondřej Kovařík, poslanec, Evropský parlament,

Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády České republiky.

Moderátorem je Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost.

Pracovní snídaně je pouze pro zvané hosty. Akce se bude konat v anglickém jazyce bez zajištění překladatelských služeb.