Bezpečnost a ekonomika jsou spojené nádoby. Rozhodují kapacity, investice, lidé, technologie a odolné dodavatelské řetězce. Český obranný průmysl má šanci stát se páteří modernizace státu a zároveň silným exportním hráčem, pokud se opře o výzkum, vývoj a inovace a bude systematicky posouvat přidanou hodnotu doma. Nejde jen o to vyrábět, jde o to navrhovat, integrovat, testovat, modernizovat a servisovat a tím vytvářet dobře placená pracovní místa a know how, které nelze snadno nahradit. Kdo umí škálovat výrobu, dodat včas a dlouhodobě udržet systémy v provozu, ten bude určovat tempo. Současně je třeba mluvit také o udržitelnosti růstu, protože dnešní boom není samozřejmost a může se změnit rychleji, než se splatí nové investice.

Jak zajistit, aby obranný průmysl byl dlouhodobě udržitelný i po odeznění současného zbrojního boomu? Jak nastavit investice do výzkumu a vývoje tak, aby zvyšovaly přidanou hodnotu a vytvářely dobře placená místa v Česku? Co musí stát změnit, aby zakázky zrychlovaly modernizaci a současně motivovaly inovace a domácí know how? Jak nastavit zapojení českých firem tak, aby klíčová přidaná hodnota zůstala doma ve výrobě, integraci, servisu a životním cyklu? Jak podpořit export a přitom chránit strategické technologie a omezovat rizikové závislosti?

Vystoupí: 

• Andrej Babiš, předseda vlády České republiky
• Zdeněk Zajíček, prezident, Hospodářská komora ČR
• Jiří Hynek, prezident, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Moderace:

• Michal Půr

Modernizace obrany dnes neznamená jen nákup nové techniky, ale schopnost státu proměnit rozsáhlé investice v reálně funkční vojenské kapacity. Vzdušný prostor, protivzdušná obrana, bezpilotní prostředky, senzory, datové propojení, velení a řízení i interoperabilita se spojenci dnes rozhodují o tom, zda stát dokáže reagovat na hrozby, které přicházejí během minut, nikoli dnů. Česká republika stojí před obdobím zásadní modernizace své obrany, která nebude jen vojenskou, ale také rozpočtovou, technologickou a organizační výzvou. Klíčové bude proměnit velké investice v reálně použitelné schopnosti, které obstojí v provozu, budou dlouhodobě udržitelné a budou mít oporu v dostatečném technickém, servisním a průmyslovém zázemí.

Které vojenské schopnosti musí Česká republika v příštích letech vybudovat prioritně? Jak se mění ochrana vzdušného prostoru v době dronů, střel dlouhého dosahu a vícevrstvých systémů protivzdušné obrany? Co rozhoduje o tom, zda velké modernizační projekty skutečně zvýší bojeschopnost státu, a nezůstanou jen ambiciózními nákupy na papíře? Jak zajistit, aby nové systémy fungovaly jako propojený celek, byly kompatibilní s aliančními strukturami a zároveň provozně i ekonomicky udržitelné? Kde dnes česká obrana nejvíce naráží při zavádění nových schopností do praxe?

Vystoupí: 

• Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu
• Jaromír Zůna, místopředseda vlády, ministr obrany

Moderace:

• Markéta Malá

Bezpečnost státu nestojí pouze na armádě. V krizových situacích stojí jeho fungování také na integrovaném záchranném systému, policii, hasičích, krizovém řízení, samosprávách i soukromých společnostech, které zajišťují energetiku, dopravu, logistiku, datové sítě a další klíčové služby. Právě odolnost státu se proto stává jedním z hlavních bezpečnostních témat současnosti. O tom, jak dobře budou evropské země připraveny na krize příštího desetiletí, se přitom rozhoduje už dnes – při investicích do infrastruktury, zavádění nových technologií i nastavování krizových plánů. Stále větší roli hraje také kybernetická bezpečnost. Útok na jeden systém se může během krátké chvíle přenést do dalších sítí, služeb nebo dodavatelských řetězců a ovlivnit fungování celého státu. Skutečná odolnost proto vyžaduje, aby stát, samosprávy a soukromý sektor dokázaly v krizové situaci spolupracovat podle předem nastavených pravidel, nikoli improvizovat. Zásadní je rychlé sdílení informací, společné krizové scénáře a cvičení, kompatibilní standardy ochrany kritické infrastruktury i připravenost obyvatelstva. Stejně důležitá je schopnost státu v době krize srozumitelně komunikovat, udržet důvěru veřejnosti a omezit prostor pro dezinformace.

Co je potřeba změnit, aby spolupráce státu, IZS, samospráv a firem fungovala i ve chvíli, kdy přijde skutečná krize? Která pravidla pro sdílení informací jsou klíčová pro rychlou reakci na kybernetický útok nebo rozsáhlý výpadek? Lze ochranu kritické infrastruktury sjednotit napříč jednotlivými sektory a nahradit roztříštěná řešení společnými standardy? Co rozhoduje o tom, zda stát během krize dokáže udržet důvěru veřejnosti a čelit dezinformacím? 

Vystoupí: 

• Lubomír Metnar, ministr vnitra
• Lukáš Kintr, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
• Juraj Šedivý, předseda představenstva, CETIN; předseda představenstva, CETIN International

Moderace:

• Markéta Malá