Bezpečnost a ekonomika jsou spojené nádoby. Rozhodují kapacity, investice, lidé, technologie a odolné dodavatelské řetězce. Český obranný průmysl má šanci stát se páteří modernizace státu a zároveň silným exportním hráčem, pokud se opře o výzkum, vývoj a inovace a bude systematicky posouvat přidanou hodnotu doma. Nejde jen o to vyrábět, jde o to navrhovat, integrovat, testovat, modernizovat a servisovat a tím vytvářet dobře placená pracovní místa a know how, které nelze snadno nahradit. Kdo umí škálovat výrobu, dodat včas a dlouhodobě udržet systémy v provozu, ten bude určovat tempo. Současně je třeba mluvit také o udržitelnosti růstu, protože dnešní boom není samozřejmost a může se změnit rychleji, než se splatí nové investice.

Jak zajistit, aby obranný průmysl byl dlouhodobě udržitelný i po odeznění současného zbrojního boomu? Jak nastavit investice do výzkumu a vývoje tak, aby zvyšovaly přidanou hodnotu a vytvářely dobře placená místa v Česku? Co musí stát změnit, aby zakázky zrychlovaly modernizaci a současně motivovaly inovace a domácí know how? Jak nastavit zapojení českých firem tak, aby klíčová přidaná hodnota zůstala doma ve výrobě, integraci, servisu a životním cyklu? Jak podpořit export a přitom chránit strategické technologie a omezovat rizikové závislosti?

Vystoupí: 

• Andrej Babiš, předseda vlády České republiky

Modernizace obrany dnes neznamená jen nákup nové techniky, ale schopnost státu proměnit rozsáhlé investice v reálně funkční vojenské kapacity. Vzdušný prostor, protivzdušná obrana, bezpilotní prostředky, senzory, datové propojení, velení a řízení i interoperabilita se spojenci dnes rozhodují o tom, zda stát dokáže reagovat na hrozby, které přicházejí během minut, nikoli dnů. Česká republika stojí před obdobím zásadní modernizace své obrany, která nebude jen vojenskou, ale také rozpočtovou, technologickou a organizační výzvou. Klíčové bude proměnit velké investice v reálně použitelné schopnosti, které obstojí v provozu, budou dlouhodobě udržitelné a budou mít oporu v dostatečném technickém, servisním a průmyslovém zázemí.

Které vojenské schopnosti musí Česká republika v příštích letech vybudovat prioritně? Jak se mění ochrana vzdušného prostoru v době dronů, střel dlouhého dosahu a vícevrstvých systémů protivzdušné obrany? Co rozhoduje o tom, zda velké modernizační projekty skutečně zvýší bojeschopnost státu, a nezůstanou jen ambiciózními nákupy na papíře? Jak zajistit, aby nové systémy fungovaly jako propojený celek, byly kompatibilní s aliančními strukturami a zároveň provozně i ekonomicky udržitelné? Kde dnes česká obrana nejvíce naráží při zavádění nových schopností do praxe?

Vystoupí: 

• Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu

Bezpečnost státu nestojí pouze na armádě. V každodenní realitě ji drží také integrovaný záchranný systém, policie, hasiči, krizové štáby, samosprávy a firmy, které provozují sítě, dopravu, logistiku, data a veřejné služby. Jakmile se něco pokazí, nejde jen o incident, jde o udržení chodu státu a důvěry lidí, a ta se láme na tom, jestli funguje koordinace a schopnost rychle obnovit služby. Kyberbezpečnost se stala společným jmenovatelem téměř všech krizí, protože útoky a výpadky se dnes šíří přes systémy, sítě a dodavatelské řetězce. Klíčem je předvídatelná spolupráce mezi státem a privátním sektorem, jasná pravidla sdílení informací, společné scénáře a cvičení, a praktická civilní připravenost, která snižuje chaos a zrychluje reakci.

 Jak nastavit spolupráci státu, IZS, samospráv a firem tak, aby v krizi fungovala bez improvizace? Jaká pravidla sdílení informací a dat jsou potřeba pro rychlou reakci na incidenty včetně kybernetických útoků? Jak sjednotit ochranu kritické infrastruktury napříč sektory tak, aby vznikaly kompatibilní standardy a ne roztříštěná řešení? Jak má vypadat krizová komunikace, která udrží důvěru veřejnosti a omezí prostor pro dezinformace? Co je onen jeden konkrétní krok, který lze udělat během dvanácti měsíců a který reálně zvýší odolnost státu?

Vystoupí: 

• Lubomír Metnar, ministr vnitra