ÚVODNÍ SLOVA

PANEL 1: BEZPEČNOSTNÍ SITUACE VE STŘEDNÍ EVROPĚ

Bezpečnostní prostředí ve střední Evropě se proměňuje rychleji než kdy dřív. Rostoucí počet hybridních hrozeb, tlak na vnější hranice, organizovaný zločin, nelegální migrace i nové formy destabilizace zvyšují nároky na koordinaci mezi státy, bezpečnostními sbory a krizovým řízením. Česká republika, Polsko a Slovensko stojí před společnou výzvou: posilovat spolupráci tak, aby byla rychlá, praktická a funkční v situacích, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů i stabilitu státu.

Jaké bezpečnostní hrozby dnes nejvíce ovlivňují střední Evropu? Kde má trilaterální spolupráce mezi Českem, Polskem a Slovenskem největší rezervy? Jak zlepšit výměnu informací a koordinaci při přeshraničních incidentech? Jakou roli má v regionální bezpečnosti sehrát ministerstvo vnitra a bezpečnostní složky? Co lze udělat už v krátkodobém horizontu pro posílení společné připravenosti?

Vystoupí:

• Lubomír Metnar, ministr vnitra, Česká republika

COFFEE BREAK

VIP TALK

Bezpečnost občanů, stabilita policie a hasičů, modernizace řízení i technologického zázemí a vyšší odolnost státu patří mezi klíčové předpoklady fungujícího krizového řízení. Stejně důležitá je schopnost reagovat na nové typy hrozeb, využívat digitalizaci v každodenní praxi a posilovat připravenost institucí a veřejnosti na mimořádné situace.

Jaké jsou dnes hlavní priority Ministerstva vnitra v oblasti bezpečnosti a krizové připravenosti? Kde vidíte největší slabiny současného systému vnitřní bezpečnosti a krizového řízení? Jakou roli má v příštích letech sehrát modernizace policie, hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému? Co považujete za klíčové pro posílení odolnosti státu vůči novým hrozbám, včetně kybernetických útoků a hybridního působení? A jaké konkrétní kroky by měl stát udělat, aby byl lépe připraven na krizové situace s dopadem na bezpečnost občanů i fungování veřejných institucí?

PANEL 2: KRITICKÁ INFRASTRUKTURA A KYBERNETICKÁ ODOLNOST STÁTU

Fungování státu je závislé na infrastruktuře, která musí obstát i v krizových situacích. Energetika, doprava, komunikační sítě, datové systémy i veřejné služby čelí rostoucímu tlaku, který se neomezuje jen na fyzické ohrožení, ale stále častěji přichází i v digitálním prostoru. Odolnost dnes znamená schopnost útokům předcházet, včas je rozpoznat, koordinovaně reagovat a rychle obnovit provoz. Rozhodující jsou sdílení informací, připravenost institucí, moderní technologie i funkční spolupráce mezi státem a soukromým sektorem.

Které části kritické infrastruktury jsou dnes nejzranitelnější? Jak má vypadat efektivní spolupráce mezi státem a provozovateli infrastruktury? Jsou instituce připravené na souběh fyzického a kybernetického útoku? Jak zvýšit schopnost státu rychle reagovat na výpadky a obnovit provoz klíčových systémů? Co dnes nejvíce brání vyšší kybernetické odolnosti státu?

COFFEE BREAK

PANEL 3: OCHRANA VEŘEJNÉHO PROSTORU A KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST

Bezpečný veřejný prostor stojí na připravenosti, koordinaci a schopnosti rychle reagovat v situacích, které mohou ohrozit větší počet lidí. Ochrana měkkých cílů, funkční krizová komunikace, moderní varovné systémy i spolupráce mezi policií, hasiči, samosprávami a provozovateli veřejných míst tvoří základ odolného státu. Stejně důležitá je personální stabilita bezpečnostních sborů, jejich vybavení a schopnost zasahovat v prostředí, které je stále složitější a méně předvídatelné.

Jak zvýšit úroveň ochrany měkkých cílů a veřejných prostor? Kde dnes nejčastěji selhává koordinace mezi jednotlivými složkami? Jak mají vypadat účinné nástroje varování a krizové komunikace směrem k veřejnosti? Jaké investice a změny jsou nejvíce potřeba pro lepší připravenost policie a hasičů? Jak co nejrychleji zvýšit bezpečnost ve veřejném prostoru?

NETWORKING & LUNCH