Erdoganovo Turecko v poslední době znatelně posílilo v rámci geopolitického vlivu. Bývalému starostovi Istanbulu se podařilo vybudovat stabilní vztah mezi Evropskou unií a Blízkým východem – oblasti se značnými politickými a náboženskými rozdíly, která je však strategicky důležitým bodem pro Evropskou unii – stejně jako Rusko a severní Afrika. Během několika let role Turecka na Blízkém východě rostla; ovšem jak se Erdoganovi podařilo vybudovat si tak důležité postavení pro vlastní osobu? Dobré vztahy s al-Sarrajem a Assadem, Netanjahem a Trumpem jsou pro něj nepochybně důležité, ale v důsledku nedávného objevu nových obrovských nalezišť zemního plynu v Turecku se Erdoganovým klíčovým partnerem stal Vladimír Putin.
Přispěje turecký vliv v Egyptě a Libyi ke zvyšující se nestabilitě v severní Africe? Jak se bude vyvíjet turecká migrační politika v souvislosti s respektem k EU? Bude se Evropská unie schopna dohodnout na jednotné energetické strategii? Do jaké pozice se nyní bude Erdogan stavět vůči Číně a Řecku? Jak se objevení nalezišť zemního plynu promítne do geopolitické pozice vůči Aténám? Změní skutečnost nalezení nového nerostného bohatství již tak napjaté vztahy na Balkáně? Stane se díky nalezištím Turecko méně závislým na Rusku? A jak se budou v důsledku toho vyvíjet vztahy s Arménií a Ázerbájdžánem?
Naše pozvání přijali:
- Eva Horelová, vedoucí Politické sekce, Delegace EU v Turecku,
- Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí ČR,
- Erik Siegl, publicista a historik, bývalý diplomat v Německu a Turecku.
- Břetislav Tureček, vedoucí centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita Praha.
Moderátorem debaty je Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost.
Online debata se bude konat 1. 12. 2020 od 16:00 do 17:00. Debata bude živě streamována na facebookovém profilu Institutu pro politiku a společnost.