„Nemyslím si, že by ozbrojený konflikt hrozil, byť po událostech z minulého roku člověk nikdy neví,“ poznamenal na úvod Jan Pelikán. Doplnil, že poměry v Kosovu se nyní spíše uklidňují.

Kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích na protest proti snaze kosovské vlády donutit kosovsko-srbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky. Podle Jana Pelikána je nicméně tento spor pouze prostředkem ke zvýšení napětí a snahou obou stran konflikt dále eskalovat. Ve skutečnosti jdou příčiny konfliktu mnohem dále do historie. Souvisejí s kosovskou válkou, vznikem nezávislého kosovského státu a rozdílnými pohledy na budování státu v bývalé autonomní oblasti Jugoslávie a Srbska.

V závěru roku uvedla srbská armáda své jednotky do stavu nejvyšší pohotovosti a část z nich přesunula k hranicím s Kosovem. „Uvést srbské jednotky do stavu nejvyšší pohotovosti byl zcela teatrální krok, jeho iniciátoři neočekávají, že dojde k dalším krokům, protože vědí, že samotný by jim nic nepřinesl,“ uvedl Jan Pelikán. Nedomnívá se však, že by tento krok představitelů Srbska byl snahou odvést pozornost od domácích problémů. Taková odváděcí taktika není podle Pelikána zapotřebí, protože i když situace v zemi není nijak zvlášť příznivá, nenachází se rozhodně ani v krizovém stavu.

Pelikán také uvedl, že uznání Kosova jako samostatného státu ze strany Srbska je neodvratné. Může ale trvat ještě desítky let, než k tomu dojde. „Dosavadní přístup západních velmocí lze charakterizovat jako krajně opatrný; preferující zachování daného stavu před radikálními změnami,“ dodal.

V debatě došlo i na budoucí status severního Kosova jako autonomního území a na otázku, zda dojde k rozšíření této autonomie. Jan Pelikán poznamenal, že takové pokusy přicházejí poměrně často. Na příklad v roce 2013 byl v Bruselu navržen plán předpokládající vytvoření sdružení místních samospráv, které měly získat autonomii v oblastech nepolitických, jako je obchod, zdravotnictví a školství. Vláda v Prištině nakonec plán odmítla realizovat s odkazem na rozpor s kosovskou ústavou. Myšlenka poskytnutí jisté autonomie srbské menšině se podle Pelikána objevuje i nadále a je součástí strategie Západu na řešení situace v regionu.

Závěrem došlo i na zmínku o Bosně a Hercegovině, respektive její části – Republice srbské. Zde se totiž podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě množí incidenty, které hrozí přerůst v konflikt a destabilizaci. Po válce v Bosně, která skončila v roce 1995, zůstal podle Jana Pelikána nefunkční a krajně složitý státní útvar, který neposkytuje jakýkoliv výhled do prosperující budoucnosti. „Export státotvorných a státoprávních řešení z rozvinuté Evropy do Bosny, ale i do Kosova, nejsou akceptovatelné pro místní elity a populaci. Bosna není v žádném případě Švýcarskem Balkánu. Spíše zde nabobtnávají nacionální aspekty jejich aktivit, než aby byly tlumeny ve prospěch společného státu,“ uzavírá profesor Pelikán.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
• Hrozí Evropě další ozbrojený konflikt? (1:10)
• Co je příčinou sporů na severu Kosova? (2:50)
• Dojde k pokusu o sjednocení Albánie a Kosova? (12:05)
• Jaký má v regionu vliv Rusko? (17:14)
• Uznají zbylé státy EU Kosovo za nezávislý stát? (21:43)
• Jaká je budoucnost autonomie severního Kosova? (24:07)
• A co Bosna a Hercegovina (27:05)