V Barmě neboli Myanmaru proběhl 1. února 2021 státní převrat, při kterém byli armádou zadrženi vrcholní politici země včetně šéfky vlády Su Ťij a prezidenta Win Miyna. Armáda následně vyhlásila výjimečný stav po dobu jednoho roku. Moci se chopil velitel ozbrojených sil Min Aun Hlain, jenž byl v minulosti spojován s genocidou Rohingů.

Po více než měsíci po armádním puči v zemi neutichají protesty proti převratu. Bezpečnostní složky Barmy jsou při jejich potlačování čím dál brutálnější. Demonstranty zatýkají po stovkách a manifestace rozhánějí vodními děly, slzným plynem a střelbou. O život přišly již desítky protestujících. Není to však v posledních letech poprvé, kdy se Barma dostává do popředí dění ve světě v souvislosti s násilím. Podle zprávy vyšetřovatelů OSN z roku 2018 došlo v Myanmaru ke genocidě muslimských Rohingů, ke které údajně přispěla i Su Ťijina vláda. Dle odhadů ze země před násilnostmi uprchlo již více než 700 000 příslušníků této etnické skupiny.

Proč došlo v Barmě k vojenskému převratu? Kdo jsou jeho strůjci a jakou mají minulost? Jak na události v Barmě nahlížet v kontextu genocidy Rohingů, ze které vládu obvinila OSN? Jaká byla při genocidě role držitelky Nobelovy ceny míru a šéfky barmské vlády Su Ťij?

Hostem online interview bude Miroslav Nožina, docent, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Moderátorem je Jan Havlíček, analytik Institutu pro politiku a společnost.