PROGRAM
Úvodní slovo (10:00 – 10:10)
- Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
- Šárka Prát, členka správní rady, Evropské liberální fórum (Česká republika)
Hlavní řečníci (10:10 – 10:30)
- Andrej Babiš, premiér, Úřad vlády České republiky (Česká republika)
- Jan Erik Surotchak, ředitel pro transatlantickou strategii, International Republican Institute (USA)
Výzvy pro transatlantické vztahy – ekonomická dimenze (10:30 – 11:45)
- Ondřej Kovařík, poslanec, Evropský parlament (Česká republika)
- Karel Havlíček, místopředseda vlády; ministr, Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo dopravy (Česká republika)
- Rebecca Christie, Non-resident Fellow, think-tank Bruegel (USA, Belgie)
- Tony Barber, šéfredaktor pro Evropu, Financial Times (Velká Británie)
Výzvy pro transatlantické vztahy – politická dimenze (12:00 – 13:15)
- Jakub Kulhánek, ministr, Ministerstvo zahraničních věcí (Česká republika)
- Dita Charanzová, místopředsedkyně a poslankyně, Evropský parlament, Renew Europe (Česká republika)
- Luís de Almeida Sampaio, velvyslanec, Velvyslanectví Portugalska v České republice (Portugalsko)
- Debra Cagan, Distinguished Energy Fellow, Transatlantic Leadership Network (USA)
- Claus Gramckow, vedoucí regionální kanceláře pro Severní Ameriku, Friedricha Naumann Foundation (Německo, USA)
Výzvy pro transatlantické vztahy – bezpečnostní dimenze (13:30 – 14:45)
- Věra Jourová, místopředsedkyně, Evropská komise (Česká republika)
- Jan Havránek, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie, Ministerstvo obrany České republiky (Česká republika)
- Andrea Keerbs, ředitelka programu pro transatlantické strategie, International Republican Institute (USA, Maďarsko)
- Benedetta Berti, vedoucí sekce plánování, Kancelář generálního tajemníka, NATO (Belgie)
- Mark Pfeifle, prezident a generální ředitel, Off the Record Strategies, bývalý poradce pro národní bezpečnost, Bílý dům (USA)
- Petr Pavel, armádní generál ve výslužbě; bývalý náčelník, Generálníh štáb Armády České republiky; předseda, vojenský výbor NATO (Česká republika)
Závěřečné slovo (14:45 – 15:00)
- Daniel Kaddik, výkonný ředitel, Evropské liberální fórum (Německo)
Pro více informací navštivte oficiální stránky konference, kde je možnost registrace.
Ekonomická dimenze
Světová ekonomika zažila nejzávažnější propad za celá desetiletí, a to zejména v důsledku nepřetržitých vln uzavírání hranic států a omezování pohybu jejich občanů. Kromě dopadů pandemie covid–19 byly transatlantické vztahy ovlivněny americkou politikou Donalda Trumpa charakterizovanou přístupem „Amerika na prvním místě“, dopady Brexitu a neslučitelnými přístupy EU a USA k Číně. V minulém roce se ekonomika Evropské unie propadla o téměř 7%, zatímco HDP Spojených států amerických kleslo o 3,5%. Obecně se předpokládá, že se ekonomika eurozóny vrátí do její předkrizové úrovně v roce 2022. Jednání prezidenta Bidena naznačuje zájem Spojených států o znovuzapojení do dění v Evropě. Opatření, jako je posílení WTO, nebo uchování TTIP poukazují na Bidenovu vůli napravit škody způsobené jeho předchůdcem. Navzdory Bidenovým snahám o obnovení transatlantického obchodního a investičního partnerství se budou muset Spojené státy a Evropská unie shodnout na přístupu k Číně a pobrexitové Británii.
Způsobí samostatné obchodní dohody a strategické přístupy k Číně rozkol v zotavujících se vztazích Spojených států a Evropské unie? Zruší obě strany tarify přetrvávající z Trumpových obchodních válek? Jak budou EU a USA jednat s pobrexitovým Spojeným královstvím? Podaří se Bidenovi urovnat Trumpem poškozené transatlantické vztahy?
Politická dimenze
Joe Biden zdědil po Trumpově administrativě zemi plnou vnitřních rozkolů. Zdá se, že stranická nevraživost je na historickém maximu. Dění ve Spojených státech je navíc ovlivňované událostmi typu nedávného útoku na Kapitol, BLM protesty, a všudypřítomné dezinformacemi. Díky tomu bude muset Prezident Biden bude muset nejdříve vyřešit domácí nepokoje, než se půjde plně soustředit na zachraňování amerických mezinárodních vztahů. Biden již realizoval své přání navrátit Ameriku zpět do mezinárodního dění. Během svého prvního dne v úřadu podepsal patnáct exekutivních příkazů zahrnujících opětovné zapojení Spojených států do Pařížské dohody či Světové zdravotnické organizace. Avizoval rovněž návrat k jaderné dohodě s Íránem a ukončení zákazu cestování z několika muslimských zemí do USA. Nicméně, nedávné rozhodnutí Evropské unie usilovat o unilaterální dohody s Čínou jde přímo proti přání Bidenovy administrativy uzavřít partnerství pro západočínské obchodní a politické vztahy. Z toho důvodu je takovéto nezávislé kroky možné vnímat jako působící proti snahám prezidenta Bidena oživit transatlantické vztahy a také jako hrozbu pro budoucí zahraniční politiku týkající se jihovýchodní Asie.
Budou Evropa a Spojené státy schopny rozšířit své partnerství nad rámec obchodních vztahů? Dojde ke spolupráci v oblasti nově vznikajících technologií? Dokáže se EU s USA dohodnout na regulačních mechanismech přijatelných pro obě strany?
Bezpečnostní dimenze
I přes koronavirovou pandemii nezmizely tradiční bezpečnostní hrozby,mezi které patří například regionální ambice Číny, Ruskem šířené dezinformace a kybernetické útoky, regionální konflikty, terorismus, či vzestup pravicového extremismu. Kromě bezpečnostních rizik v Asii čelí Evropská unie také korupčnímu jednání podél svých hranic, které může ohrozit stabilitu migračních toků a bezpečnost žadatelů o azyl. Příslib prezidenta Bidena posílit NATO ujistil členské státy EU a NATO o závazku Spojených států vůči transatlantickým vztahům. I když je stále příliš brzy na zhodnocení skutečných dopadů Bidenovy politiky, jeho záměry a dosavadní kroky jsou slibné.
Bude politika návratu USA do mezinárodního dění dostatečně kompenzovat ztráty vzniklé během vlády Trumpovy administrativy? Podaří se USA a Evropě vytvořit vzájemně kompatibilní strategie pro vypořádání se s Čínou a Ruskem?