REGISTRACE NA KONFERENCI

 

PROGRAM KONFERENCE

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

EU – USA ekonomické vztahy: na pokraji dotační války

Válka na Ukrajině spolu s již tak zhoršenými podmínkami po pandemii COVID-19 výrazně ovlivnila makroekonomickou atmosféru Evropy. Válka konkrétně omezila obchod a zvýšila ceny potravin a energií, zatímco mezi doznívající dopady pandemie také patří zpomalení hospodářského růstu nebo zavádění politik týkajících se Green dealu. Za první čtvrtletí roku 2023 vykazuje HDP Evropské unie nepatrný růst a stejná je i prognóza pro zbytek roku. I když se oproti poslednímu čtvrtletí roku 2022 inflace mírně snížila, stále zůstává na poměrně vysoké úrovni. Spojené státy, hlavní vývozce, jsou oproti Evropě v bezpečnější ekonomické pozici, protože nikdy nebyly odpůrcem dovozu ruských fosilních paliv. Zatímco FED se pokouší bojovat proti inflaci vyššími úrokovými sazbami, prezident Biden podepsal zákon The Inflation Reduction Act (IRA), který vyvolal spor mezi USA a EU. Zákon IRA zahrnuje dotace narušující obchod, včetně požadavků na místní obsah, které jsou podle pravidel Světové obchodní organizace zakázány – schválení tohoto zákona ze strany USA by mohlo potenciálně zasadit ránu mezinárodnímu obchodnímu systému a to by posléze mohlo vyvolat vlnu protekcionismu v dalších zemích. IRA pravděpodobně uškodí konkurenceschopnosti Evropy, proto můžeme očekávat, že EU zaujme k návrhu zákona odmítavé stanovisko. 

Jaký vliv má zákon IRA na transatlantické hospodářské vazby? Jaké negativní dopady může mít boj o dotace na podniky v mikroměřítku? Jaky by to ovlivnilo vztahy EU a USA s Čínou? Podpořilo by uvolnění ekonomických vztahů EU a USA jejich politické sjednocení proti Číně? Vyplatí se západním zemím sankce proti Rusku? Jsou sankce stále funkční?

EU – US politické vztahy: geopolitičtí partneři s odchylnými tendencemi

Ruská invaze na Ukrajině přinesla geopolitické sblížení mezi EU a USA s jednotícím cílem – porážkou ruského imperialismu. Přestože se Rusko snaží vrazit klín mezi kolektivní Západ, transatlantické partnerství se zdá být silnější než kdy dříve. Západ v reakci na agresivní válku uvalil na Rusko masivní a bezprecedentní sankce. Zvláštní pozornost je věnována sankcím vůči zemím, které Rusku pomáhají vyhýbat se západním sankcím. Zatímco EU a USA se zdají být v přístupu k Rusku jednotné, jejich postoje vůči Číně jsou v rámci transatlantického partnerství stále spornější. Obě hlavní americké politické strany mají v této otázce podobné názory, přičemž se shodují zejména v tom, že Čínu označují za hlavního soupeře pro zahraniční a národní bezpečnostní správu. Oproti tomu evropský postoj k Číně je ve Washingtonu vnímán jako nejednoznačný. Zatímco EU nadále oficiálně označuje Čínu současně za partnera pro spolupráci a vyjednávání, ekonomického konkurenta i systémového soupeře, vnímání Číny se napříč státy Evropské unie se liší. Geopolitické rozdíly mezi členskými státy se nedávno projevily v Macronově proslulém rozhovoru, kdy prohlásil: „Nejhorší by bylo myslet si, že my Evropané se musíme v tomto tématu stát následovníky a přizpůsobit se americkému rytmu nebo přehnané čínské reakci.“

Jaké jsou výhody a obavy plynoucí z integrace Ukrajiny do EU? Již jsme byli svědky dlouhodobých jednání spojených se vstupem Turecka do EU. Čeká Ukrajinu stejný scénář? Na „čekací listině“ EU je již mnoho balkánských zemí. Bude Ukrajina další na řadě nebo bude její přístup urychlen? Jakým výzvám čelí transatlantické partnerství v souvislosti s Čínou? Jaké důsledky by mělo pro vztahy mezi Západem a Čínou, kdyby Peking poskytl Rusku vojenskou pomoc?

EU – US bezpečnostní vztahy: důsledek ruské agrese

Ruská agrese vytváří bezprecedentní hrozby pro evropskou bezpečnost, a tím posiluje vojenskou spolupráci mezi EU, USA a Spojeným královstvím. Silný transatlantický závazek dodávat Ukrajině těžké dělostřelectvo, zpravodajské informace a další formy podpory hraje důležitou roli při prevenci kolapsu ukrajinského státu a umožňuje realizaci ukrajinských protiofenzivních opatření. Dlouhotrvající konflikt však vyčerpává zásoby munice a jednorázového vojenského vybavení západu, a vytváří tak tlak na rozvoj dalších vojenských kapacit. Ve veřejné debatě v USA a některých členských státech EU se stále více zdůrazňuje potřeba předvídatelného časového rámce ukrajinského úspěchu na bojišti. Investice do Ukrajiny totiž není charitativní záležitostí, ale spíše otázkou národní bezpečnosti a kolektivní identity Západu. Obrana Ukrajiny je také definována jako prevence možné invaze do dalších sousedních zemí. Rusko je překvapeno bezprecedentní podporou Kyjeva a bojovností ukrajinských sil. Trvalá podpora Ukrajiny ze strany západních spojenců vytváří zásadní otazník ohledně perspektivy vstupu Ukrajiny do NATO. Ukrajina usiluje o vstup do koalice v dohledné době, avšak nikdo jí v současné chvíli nemůže poskytnout záruku budoucího členství.

Jak by udělení členství Ukrajině změnilo mocenskou dynamiku mezi NATO a Ruskem? Jaká bezpečnostní opatření jsou nutná, aby bývalé sovětské státy zůstaly autonomní a nenapadené? Vyprovokovalo by zahájení procesu žádosti Ukrajiny o členství v NATO další ruskou agresi? Jak by EU spolu s USA pokračovala v boji proti dezinformacím navzdory velkému vlivu médií?