Institut pro politiku a společnost Vás zve na IX. ročník mezinárodní konference Výzvy pro transatlantické vztahy, která se uskuteční 15. března v Praze.

Videozáznam

PROGRAM KONFERENCE


10:00-10:10

Úvodní slovo:

Šárka Shoup, Členka správní rady, Evropské liberální fórum (Česká republika)

Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)


10:10-10:30
Hlavní řečníci:

 


10:30-11:50

Organizuje Institut pro politiku a společnost s podorou Renew

EU – USA ekonomické vztahy: klíčové tepny světové ekonomiky

Ondřej Kovařík, Poslanec Evropského parlamentu, Evropský parlament (Česká republika)

Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)

Jacob Funk Kirkegaard, Vedoucí pracovník, German Marshall Fund of the United States (Dánsko)


11:50-12:30
Oběd


12:30-13:50

Organizuje Evropské liberální fórum s podporou Institutu pro politiku a společnost

EU – USA politické vztahy: rok 2024 jako zkouška odolnosti západního světa a budoucnosti liberální demokracie

Jaroslav Bžoch, Poslanec, Poslanecká sněmovna ČR (Česká republika)

Charles Burton, Vedoucí pracovník, Macdonald-Laurier Institute (Kanada)

Scott Eastman, Superforecaster a geopolitický analytik, Good Judgment (USA)

Marcin Jerzewski, Vedoucí tchajwanského úřadu, Centrum evropských hodnot pro bezpečnostní politiku (Polsko)

Nury Turkel, Vedoucí právní pracovník, Notre Dame Law School Religious Liberty Initiative; vedoucí pracovník, Hudson Institute (USA)


13:50-14:00

Coffee Break


14:00 – 15:20

EU – USA bezpečnostní vztahy: evropská bezpečnost ve stínu amerických voleb

J. E. Luís de Almeida Sampaio, Velvyslanec, Velvyslanectvi Portugalské republiky (Portugalsko)

Robert Králiček, Poslanec, Poslanecká sněmovna ČR (Česká republika)

Erika Rodríguez Pinzón, Hlavní poradkyně vysokého představitele Evropské Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella (Kolumbie/Španělsko)

Cameron Munter, Distinguished non-resident Fellow, Atlantic Council (USA)

Moderátorka: Dorka Takácsy, Výzkumná pracovnice, Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii (Maďarsko)


15:20 – 15:30

Závěrečné slovo

Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)


15:30 – 16:00

Networking se sklenicí vína


Konferencí bude provázet Filip Lukeš z Institutu pro politiku a společnost.


EU – USA ekonomické vztahy: klíčové tepny světové ekonomiky

Spojené státy americké a Evropská unie představují vzájemně největší obchodní a investiční partnery, charakterizované vysoce integrovanými hospodářskými vztahy, které jsou klíčovými tepnami světové ekonomiky. Během prezidentství Donalda Trumpa tento bilaterální vztah čelil významným výzvám, které zahrnovaly zavedení tarifů a obchodních bariér. Revitalizace těchto vztahů pak byla klíčovým cílem kampaně současného amerického prezidenta Joe Bidena. Ačkoliv bylo dosaženo pokroku v obnově harmonizace obchodních vztahů mezi USA a EU, stále jsou zde známky určité frikce. Navzdory tomu, že se jedná o zásadní ekonomické partnerství, zatím nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu, která by potenciálně měla celkově pozitivní dopad pro obě strany. Vzhledem k současné geopolitické situaci a jejím vlivům na ekonomickou sféru je zřejmé, že prohloubení hospodářské spolupráce a její intenzivnější harmonizace je pro USA i EU nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Jaký vliv může mít aktuální geopolitická situace na spolupráci v oblasti ekonomiky mezi USA a EU? Jaké specifické kroky nebo strategie mohou obě strany přijmout k posílení a zlepšení jejich vzájemných ekonomických vztahů? Co představuje hlavní bariéry v cestě k lepší integraci obchodních vazeb mezi USA a EU? Jak je důležité pro USA a EU udržovat vzájemné obchodní vztahy v harmonii vzhledem k globálním událostem?

EU – USA politické vztahy: rok 2024 jako zkouška odolnosti západního světa a budoucnosti liberální demokracie

Rok 2024 představuje z politického hlediska klíčový rok jak pro Spojené státy americké, tak pro Evropskou Unii. Na západním pobřeží Atlantiku se konají prezidentské volby, v nichž se pravděpodobně utká současný prezident Joe Biden se svým předchůdcem Donaldem Trumpem. Na východním pobřeží v červnu proběhnou volby do Evropského parlamentu, následované jmenováním nové Evropské komise, což bude mít podstatný vliv na budoucí směřování Evropské unie. EU a USA jsou považovány za opory liberální demokracie, avšak obě čelí jak vnitřním, tak vnějším hrozbám, které mohou jejich postavení ohrozit. Tento rok bude v historii zapsán jako zkouška pevnosti demokracie, která určí budoucí směr vztahů mezi USA a EU, a ovlivní také osud celého Západního světa.

Jaké kroky by měla Evropská unie podniknout pro vyrovnání se s narůstajícím vlivem extremistických pravicových stran? Jak mohou rozdíly v politických orientacích členských států EU ovlivnit její schopnost efektivně čelit mezinárodním krizím? Jak by měla EU nalézt rovnováhu mezi ochranou principů liberální demokracie a respektováním diverzity politických postojů svých členských států?

EU – USA bezpečnostní vztahy: evropská bezpečnost ve stínu amerických voleb

Spojené státy americké si zachovávají titul nejsilnější země světa, což je podpořeno jejich rozsáhlým vojenským arsenálem, obrovskými kapacitami a nejvyššími světovými výdaji na obranu. Tyto faktory přispívají k udržení současného mezinárodního uspořádání. Přesto se na globální scéně objevují nové mocnosti, které usilují o změnu tohoto status quo, což přináší zvýšené napětí a bezpečnostní rizika. V současném bezpečnostním klimatu a v kontextu probíhajících konfliktů je bezpečnostní aspekt opět vnímán jako klíčový pro každý stát nebo společenství. Evropská unie, která kromě národních armád nedisponuje vlastními vojenskými silami, je v oblasti obrany značně závislá na podpoře ze strany Spojených států prostřednictvím NATO. Avšak s blížícími se americkými volbami je zajištění evropské bezpečnosti obestřeno nejistotou, zejména v případě, že by se do Bílého domu vrátil Donald Trump, jehož přístup k Evropě byl v minulosti spíše skeptický.

Jaký vliv mohou mít výsledky prezidentských voleb v USA na dynamiku vztahů s Evropskou unií, zejména v kontextu řešení mezinárodních konfliktů? Jaké kroky by měla EU podniknout, aby posílila svou reakci na světové krize a upevnila svou pozici v mezinárodních vztazích? Jakou úlohu hraje EU v zajištění své bezpečnosti a jaké iniciativy by mohla zavést v rámci své společné obranné politiky? Existují rozdíly v percepci bezpečnostních hrozeb mezi USA a EU a jak by tyto rozdíly mohly ovlivnit jejich budoucí spolupráci v oblasti bezpečnosti?

Pracovním jazykem konference bude angličtina (bez zajištění tlumočnických služeb).

Z DŮVODU OMEZENÉ KAPACITY JE NUTNÉ SE PŘEDEM REGISTROVAT. ÚČAST NA AKCI NENÍ MOŽNÁ BEZ POTVRZENÍ REGISTRACE ZE STRANY ORGANIZÁTORA.