PROGRAM KONFERENCE
10:00-10:10
Šárka Shoup, Členka správní rady, Evropské liberální fórum (Česká republika)
Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Karel Havlíček, Místopředseda, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (Česká republika)
Generálmajor Barre R. Seguin, Ředitel, George C. Marshall European Center for Security Studies (USA)
Ondřej Kovařík, Poslanec Evropského parlamentu, Evropský parlament (Česká republika)
Organizuje Institut pro politiku a společnost s podporou Renew
EU – USA ekonomické vztahy: klíčové tepny světové ekonomiky
Jacob Funk Kirkegaard, Vedoucí pracovník, German Marshall Fund of the United States (Dánsko)
Weston Stacey, Výkonný ředitel, Americká obchodní komora v ČR (USA)
Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Jeff Medeiros, Spoluzakladatel a hlavní strategický ředitel, Keastone; Odborný asistent NYU (USA)
Moderátorka: Renata Zilli, Výzkumná pracovnice, European Centre for International Political Economy (Itálie/Mexiko)
Organizuje Evropské liberální fórum s podporou Institutu pro politiku a společnost
EU – USA politické vztahy: rok 2024 jako zkouška odolnosti západního světa a budoucnosti liberální demokracie
Jaroslav Bžoch, Poslanec, Poslanecká sněmovna ČR (Česká republika)
Nury Turkel, Vedoucí právní pracovník, Notre Dame Law School Religious Liberty Initiative; vedoucí pracovník, Hudson Institute (USA)
Charles Burton, Vedoucí pracovník, Macdonald-Laurier Institute (Kanada)
Scott Eastman, Superforecaster™ a geopolitický analytik, Good Judgment Inc., NY (USA)
Marcin Jerzewski, Vedoucí kanceláře na Tchaj-wanu, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty (Polsko)
Moderátorka: Dorka Takácsy, Výzkumná pracovnice, Centre for Euro-Atlantic Integration and Democracy (Maďarsko)
Coffee Break
EU – USA bezpečnostní vztahy: evropská bezpečnost ve stínu amerických voleb
Kira Rudyk, Viceprezidentka, ALDE Party; poslankyně, Ukrajinský parlament (Ukrajina) – úvodní slovo
J. E. Luís de Almeida Sampaio, Velvyslanec, Velvyslanectví Portugalské republiky (Portugalsko)
Robert Králíček, Poslanec, Poslanecká sněmovna ČR (Česká republika)
Erika Rodríguez Pinzón, Hlavní poradkyně vysokého představitele Evropské Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella (Kolumbie/Španělsko)
Cameron Munter, Distinguished non-resident Fellow, Atlantic Council (USA)
Moderátorka: Dorka Takácsy, Výzkumná pracovnice, Centre for Euro-Atlantic Integration and Democracy (Maďarsko)
Závěrečné slovo
Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Networking
Konferencí bude provázet Filip Lukeš z Institutu pro politiku a společnost.
EU – USA ekonomické vztahy: klíčové tepny světové ekonomiky
Spojené státy americké a Evropská unie představují vzájemně největší obchodní a investiční partnery, charakterizované vysoce integrovanými hospodářskými vztahy, které jsou klíčovými tepnami světové ekonomiky. Během prezidentství Donalda Trumpa tento bilaterální vztah čelil významným výzvám, které zahrnovaly zavedení tarifů a obchodních bariér. Revitalizace těchto vztahů pak byla klíčovým cílem kampaně současného amerického prezidenta Joe Bidena. Ačkoliv bylo dosaženo pokroku v obnově harmonizace obchodních vztahů mezi USA a EU, stále jsou zde známky určité frikce. Navzdory tomu, že se jedná o zásadní ekonomické partnerství, zatím nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu, která by potenciálně měla celkově pozitivní dopad pro obě strany. Vzhledem k současné geopolitické situaci a jejím vlivům na ekonomickou sféru je zřejmé, že prohloubení hospodářské spolupráce a její intenzivnější harmonizace je pro USA i EU nyní důležitější než kdykoliv předtím.
Jaký vliv může mít aktuální geopolitická situace na spolupráci v oblasti ekonomiky mezi USA a EU? Jaké specifické kroky nebo strategie mohou obě strany přijmout k posílení a zlepšení jejich vzájemných ekonomických vztahů? Co představuje hlavní bariéry v cestě k lepší integraci obchodních vazeb mezi USA a EU? Jak je důležité pro USA a EU udržovat vzájemné obchodní vztahy v harmonii vzhledem k globálním událostem?
EU – USA politické vztahy: rok 2024 jako zkouška odolnosti západního světa a budoucnosti liberální demokracie
Rok 2024 je pro vztahy mezi EU a USA klíčovým okamžikem. Obě strany čelí vnitřním zranitelnostem společně s rostoucím pravicovým extremismem v EU a různorodou politickou krajinou v jednotlivých členských státech. Z vnějšího hlediska vyžaduje měnící se globální rovnováha sil, naléhavé mezinárodní krize a ekonomická nejistota od EU a USA jednotný postup. Otevřený dialog, neochvějná oddanost společným hodnotám, jako je demokracie a lidská práva, a společné kroky v oblasti globálních výzev jsou pro zvládnutí těchto složitých situací nezbytné. Společnými silami mohou EU a USA zajistit, že budou i nadále hrát vedoucí úlohu při prosazování stabilnějšího, demokratičtějšího a prosperujícího světa. K tomu je zapotřebí se nezabývat pouze rozdíly, ale najít společnou řeč a aktivně společně utvářet budoucnost.
Jaké kroky by měla Evropská unie podniknout proti rostoucímu vlivu extremistických pravicových stran? Jak mohou rozdíly v politické orientaci členských států EU ovlivnit jejich schopnost účinně reagovat na mezinárodní krize? Jak by měla EU najít rovnováhu mezi ochranou principů liberální demokracie a respektováním různorodosti politických názorů svých členských států?
EU – USA bezpečnostní vztahy: evropská bezpečnost ve stínu amerických voleb
Spojené státy americké si zachovávají titul nejsilnější země světa, což je podpořeno jejich rozsáhlým vojenským arsenálem, obrovskými kapacitami a nejvyššími světovými výdaji na obranu. Tyto faktory přispívají k udržení současného mezinárodního uspořádání. Přesto se na globální scéně objevují nové mocnosti, které usilují o změnu tohoto status quo, což přináší zvýšené napětí a bezpečnostní rizika. V současném bezpečnostním klimatu a v kontextu probíhajících konfliktů je bezpečnostní aspekt opět vnímán jako klíčový pro každý stát nebo společenství. Evropská unie, která kromě národních armád nedisponuje vlastními vojenskými silami, je v oblasti obrany značně závislá na podpoře ze strany Spojených států prostřednictvím NATO. Avšak s blížícími se americkými volbami je zajištění evropské bezpečnosti obestřeno nejistotou, zejména v případě, že by se do Bílého domu vrátil Donald Trump, jehož přístup k Evropě byl v minulosti spíše skeptický.
Jaký vliv mohou mít výsledky prezidentských voleb v USA na dynamiku vztahů s Evropskou unií, zejména v kontextu řešení mezinárodních konfliktů? Jaké kroky by měla EU podniknout, aby posílila svou reakci na světové krize a upevnila svou pozici v mezinárodních vztazích? Jakou úlohu hraje EU v zajištění své bezpečnosti a jaké iniciativy by mohla zavést v rámci své společné obranné politiky? Existují rozdíly v percepci bezpečnostních hrozeb mezi USA a EU a jak by tyto rozdíly mohly ovlivnit jejich budoucí spolupráci v oblasti bezpečnosti?
Pracovním jazykem konference bude angličtina (bez zajištění tlumočnických služeb).
Z DŮVODU OMEZENÉ KAPACITY JE NUTNÉ SE PŘEDEM REGISTROVAT. ÚČAST NA AKCI NENÍ MOŽNÁ BEZ POTVRZENÍ REGISTRACE ZE STRANY ORGANIZÁTORA.