Na konferenci je nutné se předem ZAREGISTROVAT ZDE. Úspěšná registrace musí být potvrzena ze strany organizátora.
Program:
Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Šárka Shoup, Členka správní rady, Evropské liberální fórum (Česká republika)
Dita Charanzová, Místopředsedkyně a poslankyně, Evropský parlament Česká republika)
Jan Erik Surotchak, Ředitel pro transatlantickou strategii, International Republican Institute (USA)
Ekonomická dimenze
Ondřej Kovařík, Poslanec, Evropský parlament (Česká republika)
Ieva Ilves, Poradkyně prezidenta Lotyšska pro informační a digitální politiku; bývalá první dáma Estonska (Lotyšsko)
Rebecca Christie, Non-resident Fellow, think-tank Bruegel (USA, Belgie)
Jan Macháček, Předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Antonios Nestoras, Dočasný výkonný ředitel, Evropské liberální fórum (TBC)
Moderátor: Andreas Elfving, Head of Policy, Švédská lidová strana (Finsko)
Politická dimenze
Dita Charanzová, Místopředsedkyně a poslankyně, Evropský parlament, Renew Europe (Česká republika)
Oleksandra Matviichuk, Předsedkyně rady, Center for Civil Liberties (Ukrajina)
Sasha Toperich, Výkonný viceprezident, The Transatlantic Leadership Network (USA)
Andrea Keerbs, Ředitelka programu pro transatlantické strategie, International Republican Institute (USA, Maďarsko)
John Lloyd, Žurnalista, Financial Times (Velká Británie)
Moderátor: Jan Havlíček, analytik, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Coffee Break
Bezpečnostní dimenze
Kira Rudyk, Viceprezidentka, ALDE Party; poslankyně, Ukrajinský parlament (Ukrajina)
Robert Pszczel, Senior Fellow, Casimir Pulaski Foundation (Polsko)
Joanna van der Merwe, Non-resident Fellow, Center for European Policy Analysis (Nizozemsko)
Mark Pfeifle, Prezident a generální ředitel, Off the Record Strategies, bývalý zástupce poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, strategickou komunikaci a globální dosah (USA)
Benedetta Berti, Vedoucí oddělení plánování politiky, Úřad generálního tajemníka NATO (Belgie)
Moderátor: Roman Máca, analytik, Institut pro politiku a společnost (Česká republika)
Závěrečné slovo
Networking se sklenicí vína
Ekonomická dimenze: Cena rusko-ukrajinské války
Zatímco reálné HDP Evropské unie a Spojených států se vrací do předkrizové úrovně, válka na Ukrajině omezila obchodování a zvýšila ceny potravin a energií, čímž zpomalila hospodářský růst po celém světě o 1,3 %. Neočekávaný nárůst inflace jak v USA, tak i v EU, je způsobený převážně vysokými cenami energií a nedostatkem zásobování při zvýšené poptávce, která je trvajícím důsledkem pandemie. Výsledkem je nejen zvýšení úrokové sazby a zpřísnění měnové politiky, což vede k menším útratám i investicím, ale také obavám ze stagflace.
Přesto, že pod Bidenovým vedením nebyly USA dostatečně schopny znovu se zapojit do Světové zdravotnické organizace či zavést nové tarifové politiky, obchodní partnerství s EU se dramaticky zlepšilo v mnoha směrech. Jedním z nich je boj proti hrozbám, které představuje Rusko a Čína. Válka na Ukrajině oživila transatlantický obchod, jehož součástí je například 40% nárůst vývozu zemního plynu z USA do EU. Vznik Rady pro obchod a technologie (TTC) mezi USA a EU umožnil upřesnění exportní a licenční politiky, zabezpečení dodavatelských řetězců polovodičů a zavedení cílených sankcí proti Rusku. Vzhledem k nedostatku globálního souznění v přístupu k Rusku a nekončící evropské závislosti na ruské ropě a plynu, není bohužel umožněno vytvořit na Rusko dostatečný ekonomický tlak.
Jak vymanit světovou ekonomiku z inflace a zároveň předejít stagflaci? Fungují ekonomické sankce proti Rusku? Bude obyvatelstvo západních států nadále ochotno platit vyšší cenu za sankce proti Rusku? Jaká politika bude nezbytná k oživení dodavatelských řetězců, které se stále zotavují z covidové pandemie? Dočkáme se stejné solidarity u distribuce plynu, jako jsme byli svědky u covidových vakcín?
Politická dimenze: Demokracie čelí výzvám autoritářské politiky
Transatlantické politické vztahy se utužují v reakci na rivalitu mezi USA a EU na jedné straně, a Ruskem a Čínou na straně druhé. Válka na Ukrajině vyžaduje spolupráci nejen při uvalování sankcí, ale také při poskytování pomoci. USA zvýšily pozornost vůči potřebám svých evropských spojenců. Navzdory neshodám kvůli novému paktu AUKUS se i politika vůči Číně zlepšila a sjednotila. Pracovní schůzky se konají častěji a větší tlak je vyvíjen na státy jako Německo, aby označily Čínu za systematického soupeře. Snaha je také o zmrazení Komplexní dohody o investicích (CAI) mezi EU a Čínou.
Odvrátila válka na Ukrajině příliš mnoho pozornosti od Číny? Oslabí interní konflikty v USA či EU reakci proti Rusku? Existuje v evropské imigrační politice dvojí metr?
Bezpečnostní dimenze: Jak postupovat proti ruské agresi a vydírání?
Bezpečnostní spolupráce Evropy a Spojených států se stala klíčovou od počátku války na Ukrajině. Podpora Ukrajiny západními zeměmi v podobě dodávek zbraní, munice, zpravodajských informací a dalších materiálů sehrála důležitou roli v zabránění kolapsu ukrajinského státu a zpomalení ruských sil. Vzhledem k očekávání dlouhodobého konfliktu, který postupně vyčerpává zásoby ukrajinských sil, je zásadní, aby USA i EU nadále pokračovaly v podpoře země. K bezpečnostním výzvám v širším kontextu, které válka přinesla, patří globální nedostatek potravin – zejména na Blízkém východě a v Africe, způsobený ruským zadržováním exportů pšenice. Patří mezi ně také potřeba vyvinout alternativní zdroje energie, které by zmírnily závislost evropských zemí na ruské ropě a zemním plynu, tedy na surovinách, jejichž přísun může Rusko kdykoliv odříznout či výrazně omezit.
Jaká energetická opatření jsou zapotřebí k ochraně Evropy před závislostí na ruském plynu? Jak řešit globální nedostatek potravin? Jaké strategie jsou nezbytné pro boj s dezinformačními kampaněmi? Dezinformace a podobné hybridní hrozby jako kybernetické útoky se staly jednou z hlavních bezpečnostních hrozeb v USA a EU. Dokážeme však při boji s dezinformacemi ctít ochranu svobody projevu?