Jan Macháček v podcastu War Zone #14 tentokrát hovořil s jedním z nejzkušenějších českých expertů působících v NATO Petrem Luňákem nejen o Severoatlantické alianci, ale především o válce na Ukrajině a jejích politických konsekvencích.

V tomto dílu se dozvíte:

• Proměna fungování NATO (6:55)
• Otázka členství Ukrajiny v NATO – summit ve Vilniusu (14:10)
• Vstup Ukrajiny do NATO, v případě uzavření příměří s Ruskem (24:10)
• Hledání paralely mezi válkou na Ukrajině a Irácko-íránským konfliktem (31:05)
• Nedostatečné financování zbrojního průmyslu členských států Aliance (38:45)
• Vztah Švédska a NATO (45:30)
• Výměna vojenských zkušeností mezi NATO a Ukrajinou (48:30)
• Role taktických jaderných zbraní v konfliktu (55:00)
• Vývoj NATO z historické perspektivy (59:00)
• Budoucnost USA v NATO (1:04:00)
• Dopad ukrajinsko-ruského konfliktu na vztahy Ruska a Číny (1:08:10)

Společně diskutovali o summitu NATO v litevském Vilniusu, které se konalo v kritické době pro NATO a evropskou bezpečnost, neboť válka na Ukrajině vstupuje do klíčové fáze s ohledem na protiofenzívu Kyjeva a rostoucí nestabilitu ruského režimu. Setkání členských států NATO se uskutečnilo rok od madridského summitu, kde se spojenci NATO dohodli na novém strategickém konceptu označující Rusko za přímou hrozbu a stanovili novou strategii předsunuté obrany s cílem odradit Rusko od agrese proti spojencům.

Petr Luňák upozornil na to, že na summitu ve Vilniusu Ukrajina s největší pravděpodobností nedostane pozvání ke vstupu do NATO. Sám prezident Zelenskyj ale pozvánku neočekává dříve, než konflikt s Ruskem skončí, nicméně Ukrajinci by přinejmenším ocenili projednání harmonogramu vstupu do Aliance. Bylo avizováno, že ukrajinská delegace jede na summit se záměrem vyjednat vstup do Severoatlantické aliance bez Akčního plánu členství (Membership Action Plan), stejně jako se to podařilo například Finsku. Dále lze očekávat, že Ukrajinci budou žádat o bezpečnostní záruky ze strany jednotlivých zemí vůči Ukrajině nebo podporu Zelenského mírového plánu. V souvislosti se členstvím Ukrajiny v NATO Luňák připustil, že by Ukrajina mohla vstoupit i pokud by s Ruskem uzavřela pouze příměří. „Je však třeba se ujistit, že den vstupu Ukrajiny do NATO nebude znamenat automaticky konflikt s Ruskem, to nikdo nechce,“ upozornil Petr Luňák.

Dle něj si také Ukrajina svou mimořádnou schopností bránit se ruskému agresorovi vybojovala podporu sjednoceného západu. Dále bylo také upozorněno, že se může jednat o dlouhodobý konflikt, a proto je zásadní, aby podpora Ukrajiny neutichala. „Je otázkou, jaký bude závěr ukrajinské protiofenzívy, což může být zároveň klíčovým aspektem celého konfliktu. Každopádně zatím je hlavní úlohou NATO každodenní podpora Ukrajiny, ať už materiální nebo jiná“ zkonstatoval Luňák.

Dále zazněla kritika členských států NATO za nedostatečné financování obranného průmyslu, a to nejen v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Program setkání ve Vilniusu tuto složitou a nákladnou problematiku obranných rozpočtů bude jistě také zahrnovat. K navýšení financí na obranu se již členské státy zavázaly a dochází k postupným změnám pod dohledem generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Velkým tématem summitu NATO ve Vilniusu byl také vstup Švédska do NATO. Ten aktuálně brzdí dva členské státy – Maďarsko a Turecko. Nicméně už nyní je Švédsko velice úzce navázáno na NATO. Dle Luňáka jsou Švédové de facto plně integrovaní členové NATO. Jediné, co jim schází je poslední krok, tedy formální souhlas všech členských států Aliance. „Už dnes jsou jako pozvaní členové součástí veškerých jednání a zasedání, stejně tak i jejich ozbrojené složky se účastní společných cvičení Severoatlantické aliance,“ vysvětluje Petr Luňák.