Jan Macháček v podcastu War Zone #15 hovořil s investorem a spoluvlastníkem ukrajinské banky UnexBank Ivanem Svítkem o každodenním životě prostých lidí žijících na válkou zasaženém území, ale také o dopadech války na ukrajinskou ekonomiku a schopnostech se s ní vypořádat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
V tomto dílu se dozvíte:
- Momentální bezpečnostní situace v Kyjevě (12:36)
- Ekonomická a politická situace Ukrajiny před ruskou invazí (17:40)
- Současná ekonomická realita (28:12)
- Adaptace businessu na prostředí války (34:35)
- Pokračující tlak na státní rozpočet (40:50)
- Budoucnost Ukrajinců žijících v zahraničí (44:09)
- Budoucnost vojenského sektoru na Ukrajině (46:22)
- Obnova ekonomiky v poválečné době (50:50)
“Zvuky sirén oznamující příchozí nebezpečí dopadu raket se staly běžnou součástí života. Mnoho lidí jim již nevěnuje svoji plnou pozornost a pokračují v rozpracovaných činnostech namísto útěku do krytů,” říká na úvod rozhovoru český podnikatel žíjící v Kyjevě Ivan Svítek.
Válečný konflikt započatý již v roce 2014 Ukrajinu dlouhodobě ekonomicky oslabuje. Navzdory roky trvajícímu konfliktu nízké intenzity na východě Ukrajiny se podařilo Kyjevu před vypuknutím ruské invaze na celé své území nastartovat hospodářský růst a pozvednout životní úroveň občanů. Vznikla i poměrně silná občanská společnost, která uspíšila v zemi proces odmítání sovětské kultury politického a ekonomického vládnutí.
Ukrajinská ekonomika je závislá na zemědělské a surovinové produkci, která směřuje do zahraničí. Těžba a zpracování surovin bylo výrazně omezeno s tažením Ruska na Kyjev. Zemědělství se potýká s hrozbami bombardování a ostřelování. Zároveň tu jsou ale také dlouhodobější problémy, jako je například zaminované území. Schopnost exportovat i to minimum, které se na Ukrajině vyprodukuje, je zcela zásadní pro udržení křehké ekonomické stability. Navzdory probíhající válce ulice Kyjeva působí jako kdyby situace v zemi nebyla natolik vážná, jako ve skutečnosti je. Veškeré služby, jako jsou kavárny či hospody, jsou v provozu.
Ivan Svítek řídí ve válečných podmínkách ukrajinskou banku UnexBank, kterou spoluvlastní. “Téměř všechny články ekonomického řetězce se musely uskromnit. Lidem i podnikům požírá výdělky a úspory vysoká inflace. Podnikatelé nesoucí riziko podnikání se musí vypořádat s jindy nevídanými překážkami. Mnoha zaměstnancům zničili obydlí, ocitli se na frontové linii v pozici civilistů nebo na ni byli odvedeni,“ upřesňuje Svítek.
Velkým tématem je otázka, jak naplnit ukrajinský státní rozpočet, který má velké výdaje spojené s vedením války. Z domácích zdrojů příjmů jsou ty nejdůležitější nepřímé daně, neboť jejich placení se těžko vyhýbá a nepočítají se ze zisků, které má na Ukrajině málokdo. V tomto ohledu je zcela zásadní pravidelná finanční injekce od zahraničních partnerů, která tvoří přibližně třetinu celého státního rozpočtu.
V neposlední řadě zazněla polemika s ochotou všech Ukrajinců se po válce vrátit zpět do vlasti. Dle Ivana Svítka bude záležet hlavně na příležitostech, kterým se jim při návratu dostane. „Pokud se Ukrajina bude ekonomicky rozvíjet, budou rozumně vysoké mzdy, bude existovat fungující stát, pak se velká část Ukrajinců bude chtít vrátit.“ K ekonomické obnově Ukrajiny by taktéž mohl přispět rozvoj zbrojního průmyslu. Ukrajina zdědila z dob sovětské éry mnoho těžkého průmyslu a s ním i zbrojního průmyslu, který již ale většinou není konkurenceschopný.
Válka dala vzniknout mnoha novým firmám v oboru, které budou mít budoucnost i po jejím konci. Země by se však neměla znovu zaměřit pouze na obnovu těžkého průmyslu. Srovnání železáren se zemí by paradoxně mohlo Ukrajině v delším časovém horizontu pomoci v ekonomickém růstu, protože bude donucena se orientovat i na jiné více perspektivní obory.