Spotřební daně jsou nepřímé a selektivní daně, které jsou zaváděny především za účelem navýšení příjmů státního rozpočtu a regulace spotřeby vybraných statků na trhu. V České republice tvoří hlavní druhy komodit zatížené spotřební daní pohonné hmoty, tabák, alkohol (líh), pivo a víno. V celém sledovaném období 2010–2018 se příjem ze spotřební daně podílí významnou částí na příjmech státního rozpočtu. Podíl spotřebních daní na příjmech státního rozpočtu se pohybuje zhruba mezi 11 až 13 procenty. V roce 2018 byl příjem ze spotřební daně 153,7 miliard Kč.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pohonné hmoty:

• Pohonné hmoty spadají v systému spotřebního zdanění v České republice pod kategorii minerální oleje. Sazba pro motorovou naftu činí 10,95 Kč/l a sazba pro benzin činí 12,84 Kč/l.
• Drtivá většina příjmů (až 99 %) ze spotřebního zdanění minerálních olejů pochází z příjmů spotřební daně z pohonných hmot. Tyto příjmy pak zhruba ze 2/3 tvoří spotřební zdanění motorové nafty.
• V souvislosti s inkasem spotřební daně z minerálních olejů je pro Českou republiku jako tranzitní zemi klíčové téma kamionové dopravy. Zahraniční či tuzemští dopravci při využívání tuzemské silniční sítě platí mýto, opotřebují silnice a spotřebovávají pohonné hmoty. S tím jsou spojené negativní dopady jako například vznik skleníkových plynů.
• Pro účely zvýšení příjmů státního rozpočtu je efektivní, aby tito dopravci tankovali a platili spotřební daň v České republice. Jedním z řešení je zavedení principu tzv. profesionální nafty, kdy je část spotřební daně vrácena přepravcům. Toto opatření motivuje přepravce k realizaci tankování na území České republiky a vede ke zvýšení výběru spotřebních daní z motorové nafty.
• Klíčovými trendy v oblasti dopravy je nástup alternativních pohonů motorů k tradičním fosilním palivům (např. elektromobilita). Tento trend vytváří významný tlak na inkaso spotřebního zdanění a tím pádem i na financování dopravní infrastruktury v České republice. 9,1 % výnosů spotřební daně z minerálních olejů míří do Státního fondu dopravní infrastruktury – s nástupem alternativních paliv je současný systém financování neudržitelný.

Tabák:

• V České republice se ročně vykouří přes 20 miliard cigaret, které jsou zdaněny spotřební daní. Třetina z tohoto objemu tvoří přeshraniční prodeje, zejména do Německa a Rakouska.
• V rámci spotřebního zdanění jsou levnější cigarety daňově zvýhodňovány. Z pohledu omezování zdravotních rizik toto opatření nedává smysl. Každá cigareta, nehledě na její cenu, přináší spotřebiteli a okolí stejnou újmu.
• Vedle dodatečné spotřební daně pro dražší krabičky cigaret jde proti principu harm reduction nižší zdanění doutníků, cigarillos či tabáku ke kouření (používaného k balení vlastních cigaret).
• Princip harm reduction se v problematice závislostí čím dál více prosazuje v odborné veřejnosti. Na tabákovém trhu se tento princip představuje především jako možnost vyjma tlaku na absolutní pokles spotřeby vytvářet motivace pro relativní pokles spotřeby konvenčních tabákových produktů, s jejichž spotřebou jsou spojena vyšší zdravotní rizika.

Líh a lihoviny:

• Základem pro výpočet spotřební daně z lihu je množství čistého lihu vyjádřené v hektolitrech sazbou 28 500 Kč/hl. Pro pivo a víno je stanovena spotřební daň jiným způsobem.
• Při ceně 70 Kč za 0,5 l láhev 40% lihoviny tvoří téměř celou její cenu daň. Je alarmující, že i přes tuto skutečnost jsou ve slevových akcích láhve dostupné za ceny blížící se této hranici.
• V posledních 8 letech vzrostl příjem ze spotřebního zdanění lihu o 1,2 miliardy korun na konečných 8 miliard v roce 2018. Jedná se o necelých 5 % příjmu státního rozpočtu ze spotřebního zdanění.
• Vedle příjmů ze spotřebního zdanění je nutné zmínit i společenské náklady konzumace alkoholu, které jsou odhadovány na 56,57 miliard Kč. Proto je nezbytné v koordinaci s výrobci i prodejci důsledně investovat do prevenčních programů, které zamezí zejm. užívání alkoholu u osob mladších 18 let či nadměrné užívání alkoholu ve společnosti.

Pivo:

• Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele dosahuje 147,3 litrů na obyvatele. Od roku 2010 průměrná roční spotřeba piva na obyvatele mírně vzrostla.
• Spotřební zdanění piva je stanovené v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny na 32 Kč/hl. Systém počítá se sníženými sazbami pro malé nezávislé pivovary.
• Z hlediska účelu spotřební daně, obdobně jako u tabáku a u lihu, nedává smysl daňové zvýhodnění určitě skupiny výrobců. V tomto případě minipivovarů. Konzumace alkoholu má negativní společenské dopady nehledě na jeho původ či velikost jeho výrobce.

Víno:

• Pro výpočet výše spotřební daně z vína jsou stanoveny sazby v Kč/hl. Pro šumivá vína je stanovena výše 2 340 Kč/hl. Stejná sazba je stanovena i pro meziprodukty. Pro tichá vína je spotřební daň stanovena na (z hlediska legislativy EU) nejnižší možné výši 0 Kč/hl.
• Celkový objem vína a meziproduktů uvedeného do volného daňového oběhu v České republice v roce 2018 je 2 360 876 hl. Tiché víno z tohoto objemu tvoří 2 181 281 hl, což činí 92,39 % celkového objemu. Z hlediska objemu tak téměř 93 % vína nepřispívá k inkasu spotřební daně v ČR.
• Nulová sazba na tiché víno jde proti celé logice spotřebního zdanění. Fiskální výpadek vlivem nulové sazby na tiché víno dosahuje až 5,1 miliard Kč. Tedy zhruba o 0,3 miliardy Kč více, než činí celkový výběr ze spotřebního zdanění piva.
• Absence spotřební daně z vína navíc způsobuje situaci, kdy je víno nejlevnějším alkoholem po přepočtu na objemové jednotky. Krabicová vína s obsahem alkoholu 11 % o objemu 1 litr lze mimo slevové akce koupit za méně než 20 Kč. Decilitr čistého lihu v tomto balení stojí méně než 2 Kč.

Účinnost jakéhokoliv boje proti patologickým závislostem, a to nejen závislosti na alkoholu, snižují výjimky pro jejich substituty. Regulace zaměřená pouze na určitý segment problémové oblasti má velmi omezenou účinnost.

Studie – Institut pro politiku a společnost, Centrum ekonomických a tržních analýz; červenec 2019

Celý text naleznete v PDF pod odkazem níže.