Blog

Kam směřuje česká politika a co můžeme očekávat v nejbližší době? Jak se naše společnost vypořádá s problematikou sucha? A co bude pro svět znamenat, pokud KLDR získá jaderné zbraně? Jednoduše jsou témata, která se dotýkají každého z nás. Naši přední analytici proto pro Vás pravidelně připravují stručné komentáře a v kostce přináší náš pohled na věc.


,

Česká obrana na křižovatce: jak spojit kreativitu a technologie

Poprvé jsem si naplno uvědomila význam obranného průmyslu, když jsem se účastnila debaty o budoucnosti české armády po začátku války na Ukrajině. Debatu jsme vedli na střední škole s naším učitelem na Globální politiku. Atmosféra byla trošku napjatá, protože týden před tím nás ten stejný učitel uklidňoval, že k žádné invazi na Ukrajinu nedojde. Mluvili jsme nejen o nových bezpečnostních hrozbách, ale i o tom, že bez propojení domácí výroby a zahraničních partnerů se Česko nikdy nestane skutečně odolným a spolehlivým spojencem. Tehdy mi došlo, jak zásadní je toto téma i pro naši ekonomiku a bezpečnost.

Rostoucí tlak na modernizaci armád NATO a investice do obrany otevírají Česku šanci, jakou jsme desítky let neměli. Máme silnou tradici, schopné firmy a možnost propojit se s nejvyspělejšími partnery od USA po Švédsko. Otázka zní jasně; „Dokážeme tuto příležitost využít naplno?“.

Jeden z nejčastějších dotazů, který jsem sama měla, je, proč jsou mezinárodní partnerství tak důležitá? České firmy jako ERA Pardubice, známá svými pasivními radarovými systémy, patří ke světové špičce v inovacích. Ale jen málokterá firma má kapacitu sama vyvíjet kompletní moderní systémy. Spolupráce s velkými hráči otevírá dveře k programům NATO a EU, a díky nim mohou české podniky získávat zakázky i mimo region. Je to nejen otázka byznysu, ale i signál toho, že Česko bere kolektivní bezpečnost vážně.

Zároveň ale platí, že spoléhat se jen na zahraničí by bylo nebezpečné. Krize může přijít kdykoliv a v takové chvíli je klíčové mít alespoň část obranného vybavení vyráběné doma. Navíc menší české podniky dokážou rychle reagovat na potřeby armády, přicházejí s originálními řešeními a udržují miliardy korun v českých regionech, místo toho, aby odtekly do zahraničí.

Jaký je tedy recept ke spojení české kreativity a technologie? Pokud má Česko skutečně těžit z obranného boomu, musí nastavit vyvážený model. Zahraniční partneři by měli přinášet technologie, investice a přístup do globálních projektů. Domácí firmy by ale nesměly zůstat jen levnými subdodavateli. Potřebují prostor k inovacím, výrobě a spoluúčasti na velkých programech jako rovnocenní hráči.

Jsem přesvědčená, že pokud dokážeme propojit českou kreativitu s globálními technologiemi, máme šanci stát se lídrem, a nejen subdodavatelem. Teď je ten okamžik, kdy se rozhoduje, zda tuto šanci uchopíme, nebo ji necháme utéct.

 

Zdroje: